1 Komentář

  1. Děkuji za toto téma a pošlu dál, aby se to dostalo i do škol. Moje děti prošly výsměchem od vrstevníků ze školy, kteří jim nadávaly do žebráků. Děti si zoufaly a na dotaz proč jsou tak smutní, se mi svěřily čím prochází. Lišily se od dětí, které nosily převážně značkové ošacení a nákladné svačiny.
    Rozvykládali jsme si jednotlivé potíže ve škole, které bránily zdárnému učeni a děti od té doby zažívaly radosti ze zázraků, ne jen ve škole, ale také ve městě kde vyrůstaly.
    Zjistily, že mají ve své mámě samoživitelce 4 děti oporu a uklidnily se. Tou hlavní oporou byl pro děti, živý Stvořitel který se nechal poznat v podobě zázraků, jež nenechaly na sebe dlouho čekat. A to vše jen díky našemu rozhovoru a následně jeho viditelných zázraku. Dnes jsou to dospělí lidé a mají svoje děti a některé jako žáky.

    Odpověď