Pokud bychom věřili učebnicím historie, dalo by se říct, že lovení zvířat patří k lidské rase od samého počátku. Oficiální verze historie naší lidské rodiny totiž většinou nebere v potaz období starší než asi 6000 let, kdy údajně vše započalo v Sumeru. Od té doby jsme se naučili obdělávat půdu a řadu dalších věcí, které nám měly zpohodlnit život. O civilizacích, které tu pobývaly dříve, se ale zatím tolik neví a nemluví, a tudíž není lehké vytvořit si jasný obraz o tom, zda to tu v souvislosti s “přirozeností lovu” někdy mohlo vypadat jinak.

Říkáme, že lovení je v přírodě zcela běžné, ale při tomto tvrzení už nebereme v potaz, jakou roli mělo na vývoj jednotlivých živočišných druhů také kolektivní vědomí lidstva. Když se podíváme do těchto posledních “oficiálních” 6000 let, nenajdeme jediný den bez ozbrojeného konfliktu. Co asi proudí do nefyzických částí reality, když v té fyzické je většina lidí ve stavu boje o přežití, potřeby se chránit před vnějším světem a touhy po moci nad ostatními? Jaký to asi má vliv na ostatní život? … ano, jsme spolutvůrci reality mnohem větším dílem, než si často uvědomujeme.

Byl jsem upozorněn na obsah přednášky Michaely Fialové na Mendelově univerzite v Brně s podtitulem:
Lov – nástroj ochrany ohrožených druhů zvířat
Lov – nezbytná součást hospodaření s přírodními zdroji
Lov – společenská událost
Lov – zdroj kvalitních potravin pro člověka
Lov – součást rodinného života

…a jelikož jde o záležitost, která vyvolává spoustu rozporuplných názorů a jelikož bydlím s myslivcem a jelikož jsem součástí tohoto světa, mám k tomu co říct. Pojďme se na to podívat v kontextu “většího obrázku”. Podám to tak jednoduše a srozumitelně jak to jen půjde, ale je třeba vzít v potaz spoustu dílků skládačky.

Pro ty z vás, kteří Michaelu neznají – je to nájemná lovkyně, která jezdí mj. do Afriky a na zakázku střílí zvířata na přání zadavatelů. Možná jste slyšeli i o jiné takovéto lovkyni jménem Kendall Jones, která má svůj pořad v TV, kanál na Youtube a také vyvolává rozporuplné reakce.

Jak vidíte, padají zde konkrétní jména což většinou nemám ve zvyku (my lidé máme v takových případech tendenci víc řešit konkrétní osobu, než o co ve skutečnosti jde) – proto dřív než se unáhlíte ve svých závěrech, dočtěte to prosím do konce.

Michaela uvádí pozitiva lovu:

• lovení určitých druhů zvířat pomáhá chránit jiné druhy
• lov má pozitivní dopad na zemědělství
• maso z volně žijících zvířat je zdravější než maso ze supermarketu
• většinu masa které získají z ulovených zvířat, rozdávají místním
• lov je jejím smyslem života už od malička

Co je této dívce ale vytýkáno ze všech stran, je způsob jakým se prezentuje. Nechá se fotit s mrtvými zvířaty a má přitom úsměv od ucha k uchu, nebo se u toho líbá se svým (asi) přítelem a tyto fotky následně umisťuje na svoji Facebookovou stránku. Něco obdobného dělá i Kendall Jones.

Konzumace masa a zdraví planety

Pokud se o stravu zajímáte v širším kontextu, jistě jste obeznámení s tím, jak negativní dopad má celosvětová konzumace masa na zdraví planety. Abychom uspokojovali navyšující se poptávku po mase a mohli vykrmovat zvířata, která pak ve formě úhledných balíčků masa končí na pultech regálů, musíme každý rok zvětšovat plochu, ze které mohou být krmena. Proto každý den kácíme obrovské plochy lesů a pralesů, abychom tam mohli pěstovat obiloviny či sóju určené pro výkrm, příp. plantáže palem pro získávání palmového oleje. U nás se něco obdobného děje s řepkou.

Dochází tím ke ztrátě rozmanitosti živočišných i rostlinných druhů, úbytku rostlin a stromů, které nám produkují kyslík a také ke geologickým změnám. Řeky totiž pak bez stromů a jejich kořenů nemají zpevněné břehy, vylévají se, a to má opět negativní dopad na živočišné druhy žijící v daných oblastech. A nejen tam, samozřejmě – nezapomeňme, že jsme propojení víc, než oko může vidět.

Je také zřejmé, že maso z ulovených zvířat by samo o sobě nepokrylo dnešní poptávku. Jinak ale můžeme celkem spolehlivě předpokládat, že je zdravější než to ze supermarketů, které je většinou napuštěné vodou (pro větší objem) a vylepšené (nejen) antibiotiky. A to ani nezmiňuju otřesné životní podmínky zvířat ve velkochovech… Z druhé strany ovšem nelze odhadnout, co může mít lovení různých (zvlášť těch ohrožených) druhů na svědomí a jak skrz cestičky života může změnit celou řadu dalších věcí, které teď neumíme domyslet.

Ekonomický aspekt

K nalezení jsou také informace, že kontrolovaný lov má pozitivní dopady na ekonomiku dotyčných států. Především proto, že soukromí vlastníci na své půdě chovají tato lovná zvířata a lovci, kteří pak platí aby je mohli lovit, vlastně podporují ekonomiku dané země. Nehledě na to, že různá safari pak také přitahují více turistů. Takže tím, že jsou místní lidé finančně motivováni takováto zvířata chovat, pomáhají udržovat jejich populaci účinněji, než kdyby jen nezaujatě nechali lovce pytlačit.

Samozřejmě už je na diskuzi, jestli by chov zvířat neměl být spíš otázkou morálky a vědomí sounáležitosti, než vidinou zisku. Pokud to ale napomůže k zachování rovnováhy a rozmanitosti, OK. Další otázkou pak je, nakolik morální je chovat zvířata pouze za účelem jejich odstřelu a lovecké zábavy – tím se to dostává na podobnou úroveň, jako velkochovy.

Pokud se ale na celou věc podíváme z ještě vyšší perspektivy, je zajímavé zvážit, co vlastně představuje finanční systém a kdo tahá za jeho nitky. Nakolik je stávající finanční systém “spravedlivý” a ku prospěchu celku. Vzhledem k tomu, že jsou všechny státy světa zadlužené až po uši a že centrální bankovní systém je de facto soukromou institucí, tu ovšem pár věcí “nehraje”. Toto téma ovšem poněkud přesahuje rámec tohoto článku, a tak bych to nechal na jindy…

Myslivost u nás

Vzhledem k tomu, že bydlím s myslivcem, můžu podat ještě nějaké další informace ohledně situace u nás. Podám to tak, jak tomu rozumím, tak mě v případě nesrovnalostí opravte/doplňte.

Kdo by to byl řek, zase jsou v tom zapletené lidské zákony.

Zvířata žijící na území nějakého státu jsou brána jako majetek tohoto státu, ale zodpovědnost za ni mají myslivci. Pokud určitý druh zvířete nemá přirozeného predátora (např. medvěda) a napáchá škody zemědělcům, myslivci jim musejí zaplatit vzniklou škodu. Pokud ale někdo chce zvíře odstřelit, musí nejdřív získat povolení na odstřel, protože jen tak lovit majetek státu je nelegální.

Zvířata se samozřejmě nejprve spočítají v jednotlivých oblastech, počty se oznámí a následně se (ne)vydávají povolení k odstřelu. Pokud jsou ale v nějakém regionu např. přemnožená prasata a dělají škody zemědělcům, povolení k odstřelu dvou prasat toho příliš nezachrání, jak říkají myslivci.

Jiný příklad: bylo mi řečeno, že ve slovenských Nízkých Tatrách jsou přemnožení medvědi. Ti se potulují po okolí, páchají různé škody a nezřídka se stane, že zavítají i do místních ghett, kde odnášejí malé děti a pak se na nich nakrmí. Ne, toto opravdu není vtip a místní lidé zuří a chtějí tyto medvědy odstřelovat. Jenže medvěd je chráněné zvíře, tudíž ho odstřelovat nelze. I přesto se ale každý rok na Slovensku vydávají výjimky na odstřel určitého množství medvědů pod záminkou regulačního/ochranného lovu. Na místě je také podotknout, že informace o škodách způsobených medvědy nejsou vždy podložené a proto vůči těmto regulačním lovům ochranáři často podávají žaloby. Vzhledem k pravidlům se také většinou povede zabít mnohem méně medvědů, než na kolik je vydáno povolení.

Perspektiva vyššího vědomí

I přesto, že lidé jako Michaela Fialová nebo Kendall Jones argumentují, že jejich činnost je pro dobro celku, ze způsobu jejich prezentace je zřejmé, že jde i o jiné věci. Možná mají potřebu dokazovat si svou sílu? Možná nebyly vychovávány v láskyplném prostředí? Možná nerozumí podkladové vrstvě, díky které jsme všichni stvořeni? Možná je to jen jejich ego, které odmítá připustit, že by se mohlo mýlit?

Ať tak či onak, doporučuju nevytvářet další předsudky, ani násilí. Každý z nás je na různém stupni poznání a tím, že budeme odsuzovat ty kteří jsou jinde než my, prospějeme maximálně tak svému egu.  Na internetu najdeme spoustu nadávek a nenávistných komentářů ze strany zastánců i odpůrců (nejen) těchto lovkyň. Často bez jakékoli snahy o vzájemné porozumění, nebo snahy přehodnotit svůj vlastní názor a najít konstruktivní řešení. Je fakt, že takovéto drama na jednu stranu není nezbytné, ale na druhou stranu pomůže na celou záležitost upozornit.

Existuje spousta věcí, které může Michela, Kendall i kdokoli z nás dělat pro skutečnou podporu celku:

• stát se vědomým spotřebitelem a nekupovat nic, co podporuje odlesňování, ničení oceánů, ničení biodiverzity a co nutí lidi a děti pracovat v nelidských podmínkách (=používejte své peníze jako volební prostředek)
• omezit nebo úplně vypustit konzumaci masa a mléčných výrobků z velkochovů
• podporovat lokální zemědělství
• jednat z lásky a ne ze strachu
• rozšiřovat prospěšné informace
• rozšiřovat své vlastní Vědomí a porozumění
• sázet stromy
• a spousta dalších…

Honit si ego a vymlouvat se na dobro celku je zkrátka jen další hra mysli. Možná není vždy lehké se dostat nad svůj vlastní fyzický aspekt, ale prozření, které následuje, je jedním z hlavních důvodů proč tu všichni jsme. Oddělenost je jen iluze.

Mohl bych tu argumentovat dál tím, jak NEjsme fyziologicky uzpůsobení na lov, ani na konzumaci masa, ale to už jsou jen další slovíčka, záminky pro hádky atd, takže se do toho pouštět nebudu.

Nemůžeme přímo změnit nic vnějšího, ale můžeme změnit sebe uvnitř. Změní se pak vše co děláme a právě tím pak změníme svět. Být ortodoxním veganem a nadávat všem masojedlíkům je stejně povrchní a neprozřetelné jako být masojedlíkem a vysmívat se veganům s argumentem, že jsme páni tvorstva a bez masa bychom byli hloupí a nepřežili.

Nejsme hloupí kvůli tomu co jíme, ale kvůli tomu, jaká přesvědčení kolem toho vytváříme.

Všichni jsme napojení na stejný Zdroj. A můžeme se ho snažit sebevíc ututlat a najít uspokojení ve hmotném světě, ale tohoto spojení se nikdy nezbavíme. A dřív nebo později ho znova všichni plně pochopíme.

Než to zakončím, mám pro vás nevšední představu: svět, kde všichni žijí vedle sebe harmonicky. Kde můžete jít do lesa, strávit tam celou noc a beze strachu interagovat s jakýmkoli zvířetem. Naplno cítit vzájemné propojení. Kde vás ani ten komár neštípne. Kde rostliny, zvířata i lidé, jsou na stejné úrovni. To ostatně jsme tak jako tak – to jen my lidi tohle většinou neradi slyšíme, protože si rádi myslíme, že jsme nadřazená forma. Jak byste se cítili, kdybyste o svém kamarádovi říkali, že se o něj staráte jen proto, abyste ho mohli zabít a sníst? Nebo si z jeho kůže udělat kabát? Nebo si jeho hlavu pověsit na zeď?

Velký podíl má na tom všem i způsob jakým jsme “naprogramováni” – vemte si, s jakou samozřejmostí zabíjíme každý den v gigantických počtech prasata, krávy a drůběž, ale když se doslechneme o násilných rituálech některých skupin nebo o tom, že někdo jí psy, začneme horlivě poučovat o nehumánnosti takového aktu. Zapomínáme přitom, že nejúčinnější je začít od sebe. Dokonce i Kendall má psa, na kterého by asi nedala dopustit.

Raději než mentalitu typu “kdo je víc a kdo vládne komu”, pojďme spíš vybudovat kulturu porozumění a vzájemné podpory. My lidi před sebou máme ještě kus cesty.

Zdroje

Na závěr přihodím info o činnosti organizace PROJEKT GREEN LIFE – OS Prales dětem:

INICIATIVA PROTI PROPAGACI ZABÍJENÍ ZVÍŘAT KVŮLI LIDSKÉMU POTĚŠENÍ A PRO LÁSKU A RESPEKT K VŠEM ŽIVÝM BYTOSTEM
https://www.facebook.com/events/1076519982364105/

Další zdroje:

Facebooková stránka Michaely Fialové
https://www.facebook.com/pages/Michaelkas-hunting/1435450223341188

http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2014/Leden—2014/Zachrana-ohrozenych-druhu-africke-zvere-jejich-lov

http://euro.e15.cz/archiv/lov-je-klicem-k-zachrane-1008146

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/309181-zabijak-v-sukni-mlada-ceska-provokuje-snimky-s-ulovenou-zveri/

http://www.litomericko.severoceskydenik.cz/aktuality/bojuji-proti-brutalni-nevzdelanosti-rika-lovkyne-michaela-fialova.html

http://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/62765/ceska-sexy-lovkyne-vyvolala-bouri-odporu-kvuli-strileni-zvirat-v-africe.html

Video v angličtině – A Response To Kendall Jones – The Truth About Hunting

The post Lov zvířat, ochrana a ego appeared first on Jedno.Duchost.cz.

Pro začátek bych rád zdůraznil, že mým záměrem není šíření strachu, ani matení čtenáře. Tento text je výsledkem procházení desítek zdrojů informací, hromadění vlastních zkušeností a snahy vše maximálně zjednodušit a přitom zachovat důležitá fakta.

U stravy můžeme v poslední době zaznamenat zvýšený zájem o “zdravé jídlo”. Naši předci tomu prostě říkali jídlo. Zdá se, že jsme se někde po cestě rozhodli z výroby stravy dělat víc chemii a disciplínu při níž potřebujeme nosit ochranné obleky, než prostě jen míchat přirozeně se vyskytující ingredience. Sója je zajímavá ze spousty důvodů, ale jak už tomu bývá, všechno má svá pro a proti a občas je to okořeněno i troškou dezinformací.

Škodlivé látky v sóji

Pozitiva si necháme na konec článku, aby text nevyzněl příliš negativně Takže sója (či výrobky z ní zpracované průmyslově nebo bez fermentace) obsahuje tyto látky, které se našim tělům příliš nelíbí:

• fytáty a antinutriční látky
  • zabraňují vstřebávání bílkovin a některých minerálů ze stravy (vápník, hořčík, železo, zinek a měď)
• fytohemaglutinin
  • “slepuje” červené krvinky a tím zhoršuje průtok krve cévami (to může být problém zejména u drobných cév v očích => zhoršování zraku)
• fytoestrogeny
  • napodobují ženské pohlavní hormony estrogeny; pokud není třeba jejich množství v těle zvyšovat, narušují hormonální rovnováhu
  • narušují funkci žláz (slinivky, štítné žlázy), mohou vést k neplodnosti, rakovině prsu či rakovině štítné žlázy
  • u dětí (např. pitím sojového mléka) narušují vývoj nervové soustavy, u dívek vyvolávají zrychlený nástup puberty
• vysoký obsah hliníku
  • průmyslově zpracovaná sója prochází kyselou lázní v hliníkovém tanku (ve snaze snížit obsah antinutričních látek), což do ní uvolňuje hliník toxický pro naši nervovou soustavu a ledviny
• glutamát sodný
  • přidává se jako dochucovadlo do levných sójových omáček (čti: těch co jsou v supermarketech, řekněme do 30Kč), u citlivých jedinců nebo při předávkování (nebo při podání malým dětem) může vyvolat bolesti hlavy, nevolnost až zvracení, ztuhlost svalů či potíže s dýcháním
  • lidské tělo si jej sice vyrábí i samo a je pro nás nezbytný, ale jen v určité míře

Nepřekládejte si to prosím jako sója = zlo. Problém vzniká především když se výrobci orientují hlavně na zisk (tzn nevěnují čas a prostředky přirozené fermentaci, ale urychlují ten proces chemicky). Pokud se sója nechá kvasit, množství těchto látek je výrazně nižší nebo žádné. Každopádně klíčení sóji ani její tepelná úprava k odstranění škodlivin prostě nestačí.

Dál se podívejme, jaké sójové výrobky jíst.

Jaké sójové výrobky jíst?

Hlavně ty, co prošly fermentací Nejznámější jsou asi tyto:

Tempeh

Sójové boby co se nechaly zkvasit a následně byly slisovány do úhledného balíčku. Lze sehnat kolem 50 Kč za 200 g balíček, nebo si vyrobit vlastní. Prodává se v několika variacích – marinovaný, uzený, smažený, či bez úpravy. Bez úpravy je asi o 10 Kč levnější, ale narozdíl od ostatních variací se nedá jíst za syrova. Každopádně pro lepší stravitelnost se doporučuje ho i tak aspoň podusit. Je moc fajn, když se nakrájí na nudličky/kostky/plátky a osmaží se třeba na cibulce s houbami a nějakým kořením, ovšem možností je nepřeberně.

Miso

Slaně chutnající pasta pro dochucení polévek a omáček. Lze vyrábět nejen ze sóji, ale i z žita, rýže, pohanky, ječmene, konopí a dalších. Bohaté na vitamíny, bílkoviny a minerály. Na obrázku je miso polévka.

Nattō

Ano, uznávám, ten obrázek vypadá trochu nechutně Každopádně nattō je tradiční japonský pokrm se silným aroma i chutí s vysokým obsahem vitamínu K₂ a konzistencí připomíná sliz. Ehm.

Kvalitní sójové omáčky

Shoyu, tamari, kikkoman nebo teriyaki – pod těmito názvy seženete kvalitní sójovku. Podle čeho spolehlivě poznáte kvalitní kus? Zkrátka má jen pár “obyčejných” ingrediencí (sójové boby, voda, Aspergillus oryzae – fermentační látka, případně pšenice). Ty méně kvalitní a škodlivější mají na etiketě napsáno, že obsahují glutamát sodný, hydrolyzát, nebo jiné chemicky-exotické názvy. “Poctivé” sojovky zrají třeba čtrvt roku, někdy i déle. Ty levnější se 15-20h vaří v kyselině chlorovodíkové a pak se s nimi dějí další chemická kouzla, abychom byli schopní je pozřít.

A teď z trochu jiného soudku – geneticky modifikovaná sója.

Další hřebík do rakve – geneticky modifikovaná sója

GMO neboli geneticky modifikované organismy jsou kapitolou samy pro sebe. GMO obecně bych taky rád rozebral detailněji, ale ne teď. Odhaduje se, že asi 65 % celosvětové produkce sóji je z geneticky modifikovaných plodin. V Americe samotné je to přes 90 %. GMO je kontroverzním tématem nejen v rámci zdravotních důsledků při konzumaci, ale hlavně v otázce rovnováhy životního prostředí.

Monsanto – dlouhý příběh stručně

Firma Monsanto je nadnárodní korporací, která má prsty ve většině GMO produktů, např. v sóji, kukuřici, řepce, bavlně a řadě dalších. Jsou známí též svými patenty na semínka. Vytvořili herbicid jménem Roundup, který má při aplikaci zničit veškerý plevel (čti: všechny rostliny, kromě těch jejich geneticky modifikovaných). Zdá se, že Roundup má taky pár vedlejších účinků, zejména se podílí na vzniku některých chronických onemocnění u lidí. Hups.

Asi bych neměl shrnovat tak velké téma jen do jednoho odstavce a ještě ho tak moc zjednodušovat, ale už tak je tenhle článek dost dlouhý a GMO “si zaslouží” zvláštní příspěvek s trochu širším rozborem. Na okraj dodám snad jen tolik, že zastánci GMO vyzdvihují fakt, že takovéto plodiny zachraňují spoustu hladovějících. Názor nechť si každý udělá sám.

Pro nás je pak důležité, že v EU platí povinnost na obalu označovat výrobky, k jejichž výrobě byla použita plodina s větším než 0,9% podílem GM odrůdy.

Rizikové monokultury, kácení pralesů a krmení dobytka

Vždy když se někde pěstuje jen jeden druh plodiny, je to vyčerpávající pro půdu a negativně to ovlivňuje biodiverzitu alias rozmanitost přírodních druhů. Mimochodem, u nás se takhle pěstuje řepka olejnatá – hlavně mít penízky.

Sója se taky používá na vykrmování dobytka na porážku a samozřejmě je zde opět kladen důraz na zvýšení produkce a zisku. Takže je potřeba mít na pěstování sóji nějakou plochu. Každým rokem se za tímhle účelem kácí enormní plochy tropických deštných lesů – koncem roku 2013 údajně 620 hektarů DENNĚ. Hmm, snad najdeme planetě nějaké druhé plíce.

Ironií taky je, že asi 2/3 celosvětové produkce obilí a sóji se používá pro krmení dobytka – pokud by se to využilo jako jídlo pro lidi, podle všeho už by ani neexistoval hlad.

Nestačím se divit, jakých všech témat už jsme se díky sóji dotkli. Co dál?

Průmyslové a jiné využití sóji

Možná se budete divit, ale ze sóji lze vyrábět inkoust, nátěry, plasty a využití najde i ve stavebnictví – ve výrobě pojiv, maziv, nebo překližek. Výroba je méně nákladná a více eko, než při užívání ropy či petroleje. Další zajímavou aplikací je textil ze sóji – ten je odolný UV záření, pohlcuje vlhkost a je antibakteriální a snadno rozložitelný. Jen údajně není tak pevný jako vlákno bavlny nebo konopí. Sója je snadno obnovitelná, takže pokud odhlédneme od GM (ehm), je to vlasntě všechno eko, nebo tak nějak.

Tak, zbývá nám poslední část – závěrečné shrnutí poznatků o sóji.

Závěrem

Vůbec jsem se neplánoval takhle rozepsat, ale stalo se. Snad jsem tedy sdělil vše, co jsem měl na srdci. Ještě přihodím, v jakých potravinách se můžete se sójou dále setkat:

• nefermentované sójové výrobky a polotovary – sójové maso, mléko, párky, sýry, jogurty, majonézy (sojanézy)
• valná většina sladkostí (sójový lecitin – “spojuje” tuky a vodu)
• sójová mouka – jako levnější náhražka mouky pšeničné, resp. doplněk (doplněk proto, že neobsahuje lepek) – myslím, že dnes se používá víc než je zdrávo
• tofu – něco jako sýr, vyrábí se vysrážením sojového mléka, tudíž nejde o fermentovaný výrobek, ale při jeho výrobě se tolik nevyužívá průmyslových postupů takže v omezené míře nemusí být závadné
• sóju údajně naleznete asi v 70 % všech výrobků v supermarketech

Často se uvádí, že Asiaté jsou svojí DNA lépe přizpůsobení k trávení sóji, než Evropané, což vysvětluje alergické reakce spousty Evropanů na sóju. Také jsem narazil na informaci, že v Asii se sója konzumuje již tisíce let. Zatímco to asi bude pravda, mám pádný důvod se domnívat, že ji tam nekonzumovali jen tak, ale že nejdřív vykoumali proces fermentace. Proto také některé studie vykazují protichůdné závěry – v takovém případě je třeba se pozastavit nad tím, kdo byl testován, zda byla použitá sója upravená fermentací nebo ne a jakou roli hrály v procesu GM odrůdy a průmyslové zpracování.

Kdybych měl stěžejní pointu článku shrnout do jedné věty, zněla by nějak takhle: jezte jen jídlo ze sóji upravené fermentací (kvašením) a vyvarujte se její průmyslově zpracované a geneticky modifikované verzi.
Pokud se snažíte počít dítě nebo jste dítě ve vývinu, tak se sóji také vyhněte. Ženám v přechodu pak fytoestrogeny obsažené v sóji mohou zmírnit některé negativní příznaky, tak jako ženám z Asie.

Uf.

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sója_luštinatá
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/fytohemaglutinin
http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/sojova-omacka-pozor-na-kvalitu/
http://www.margit.cz/soja-prospiva-skodi/
http://viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=109%3A108&catid=103&Itemid=152
http://www.vitalia.cz/clanky/je-soja-opravdu-tak-zdrava/
Sója prospívá ženám v přechodu
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odvracena-strana-masa-soja-na-maso-z-eu-doplaci-jizni-amerika
http://www.festivalalimenterre.cz/cz/vice-k-tematu/soja-cim-krmime-kravy/

Phytohaemagglutinin – Wikipedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Miso
http://en.wikipedia.org/wiki/Nattō
http://www.mercola.com/article/soy/avoid_soy.htm
http://nacd.org/health/formula.php
http://www.thehealthyhomeeconomist.com/170-scientific-reasons-to-lose-the-soy-in-your-diet/
http://www.the-eco-market.com/soy-fabric/
http://www.nowtoronto.com/lifestyle/story.cfm?content=179632
http://www.rdmag.com/articles/2010/12/soy-materials-make-green-mark
http://soynewuses.org/wp-content/uploads/44420_Final_GreenBuildingWhitePaper.pdf

The post Škodí sója zdraví, nebo prospívá? appeared first on Jedno.Duchost.cz.