Poslední aktualizace z 28. 5. 2015 na konci článku.

Všechno budu popisovat jak jsem to vnímal a jak mi to bylo zjeveno a opravdu neřeším co si o tom všem a o mně budete myslet. Pochopil jsem, že v zájmu sdílení prospěšných informací bych se neměl tolik držet při zemi.

Nestává se mi často, že po nějakém víkendu bych mohl říct, že to byl ten nejintenzivnější zážitek, co jsem kdy zažil. Tentokrát ale jednoznačně ano. Od pátku 24. do neděle 26. 4. jsem byl účastníkem celovíkendové terapie s touto rostlinou a co jsem tam prožil a pochopil, se zdaleka nedá popsat slovy.

Než se ponoříme do toho, co chci dnes sdělit, si jen v krátkosti tuto výjimečnou rostlinu představme.

Iboga

Podle pygmejských pověstí vznikla iboga z těla roztrhaného muže, aby s ním jeho manželka mohla rozmlouvat. Iboga je používaná africkým kmenem Bwiti při léčení, vstupu do dospělosti, vítání stáří a pro kontakt se světem duchů. Ve světě se úspěšně používá na léčení závislosti na opiátech či alkoholu, a to s plným efektem během pár dnů léčby. Je to jedna z nejsilnějších detoxikačních rostlin na planetě.

Na iboze je nesmírně zajímavé, že vás po požití nenechá usnout, ale přesto jste ráno odpočatí (i když podle toho kolik toho čistíte, můžete pak taky být pěkně vyřízení). Oproti známým substancím jako alkohol nebo THC je pak pozoruhodné, že jste bdělí a schopní vnímat. Zkrátka nemáte “vypatláno”; iboga dělá vše pro to, abyste si uvědomili veškerý bordel co jste nabrali (nejen) v tomto životě.

Začátek terapie

Samotná terapie začala vlastně už několik dnů předtím – když si každý z účastníků začal ujasňovat, v čem potřebuje asistenci a čeho chce dosáhnout a ladil se na své nitro. Bylo potřeba připravit a očistit tělo – formou lehké stravy, sexuální, alkoholové a drogové abstinence a vysazením jakýchkoli látek ovlivňující psychiku. V pátek jsme všichni měli půst pouze o vodě.

Při terapii nám oba večery bylo podáno v hodinových intervalech několik dávek. Naši pečovatelé pustili dlouhý hudební playlist a my se postupně začali nořit do sfér, kde neexistují slova a přesto je všechno krystalicky jasné a srozumitelné.

Ačkoli každá dávka začala zabírat až dvě hodiny po požití, zhruba po první půlhodině jsem začal pociťovat, že s ibogou navazuju kontakt a i ona se mnou. Na začátku jsem ji požádal, aby všechno co se mi chystá zjevit, bylo srozumitelné a abych to pochopil. Překvapilo mě, jak silně jsem pak vnímal přítomnost, sílu, moudrost, ale i vřelost a láskyplnost této entity. Její odpovědi byly zřetelné jako by vedle mě stála. Věděla o každém mém strachu, o každé skryté myšlence a rozhodně s tím nešetřila. Dokonce občas přihodila i nějaký vtípek.

Zpětně nedokážu popsat, v jaké časové posloupnosti se všechny ty věci odehrávaly, ale mělo to několik rovin. Jednak jsem pociťoval fyzické příznaky, čištění, pohyby kundalini energie a aktivaci epifýzy, jednak jsem měl vize, telepatickou komunikaci s různými bytostmi a cestoval na fantastická místa. Informace které jsem obdržel byly jak všeobecného rázu, tak vztahující se k této mé konkrétní inkarnaci.

Jak to tedy probíhalo

Nejdřív se mi jakoby začaly rozostřovat hranice těla. Jako bych se začal uvolňovat do prostoru kolem sebe. Zároveň mi začalo brnět ve všech buňkách těla a já se s naprostou důvěrou odevzdal moudrosti ibogy. Viděl jsem jak se mi objevují “póry” na mozku a jak se rozšiřuje spektrum toho, co jsem schopný vnímat. Mysl se do toho snažila kecat, ale v tom stavu jsem zcela zřetelně viděl, co jde odkud. Co je v těle, co je v mysli a co přichází “zpoza scény”.

Mohl jsem vyslat myšlenkovou vlnu kamkoli do prostoru a prozkoumávat. Vnímal jsem energie ostatních účastníků a velice snadno jsem mohl prozkoumat každé zákoutí svého těla zevnitř. A taky uvolnit kódy a vzorce, které se tam za ty roky nastřádaly a které mi doposud unikaly.

Zajímavé bylo, jakým způsobem mě iboga vedla. Vždy, když se moje mysl snažila nějak řídit ten proces, bylo mi sděleno něco ve stylu “nenene, já vím líp co dělat”. Nabízela mi odpovědi jako na talíři, pomohla mi rozklíčovat moje skryté programy a porozumět víc tomu, kdo a proč tu jsem.

K brnění těla se postupně přidaly mohutné proudy energie – od špiček chodidel až po vrcholek hlavy. Jasně jsem viděl jak mi skrze páteř vystupuje hadí síla; jak se ovíjí kolem šišinky a “hladí” ji a tím ji aktivuje. Zajímavý, příjemný a do té doby ne příliš poznaný pocit.

Na druhé straně

Pak jsem se dostal někam hodně, hodně “daleko”. Někam, kde to vypadalo diametrálně odlišně od všeho co jsem kdy viděl, nebo si vůbec kdy dokázal představit. Komunikoval jsem se světelnou bytostí a později mi došlo, že to byl Duch ibogy. Že “na druhé straně” jsou všechny rostliny, zvířata, lidé i tzv. mimozemšťani duchovními bytostmi, které se rozhodly poznat samy sebe, a tak vytvořily pestrou škálu fyzických forem života a pak do nich vstoupily.

Tuhle pláň jsem si pojmenoval jako mentální úroveň a bylo mi ukázáno, jak byla vytvořená realita. Jak důkladně byly “promyšlené” všechny zákonitosti atomárních a subatomárních částic a jejich interakcí. Že nic z toho nevzniklo náhodou, že všechny ty buňečné a biochemické procesy jsou výsledkem inteligentního designu. Že fyzický svět je fraktálovým hologramem.

Proletěl jsem celou evoluci této planety. Miliardy let a vzdálenosti mezi galaxiemi byly najednou docela malé, protože na této mentální úrovni čas ani prostor neexistuje. Nejsme tvůrci našich myšlenek, jen příjemci univerzálního kosmického Vědomí. A jsme schopní zachytit jen to, co odpovídá naší vlastní vibraci; našim touhám a našim záměrům.

Až ve stavu kdy jsem byl bez mysli, jsem pochopil jak mi “zprznila” některé duchovní pravdy a jak ji lze zmanipulovat i v tomto ohledu. Vše co jsem vnímal, jsem vnímal z pohledu své čisté esence-duše. Bylo to velice jasné a nezatížené lidskými představami.

Zdroj Všeho Co Je

Ani nevím jak se to přehouplo do této roviny, každopádně byl to zážitek, u kterého nestačí použít slov. Udělám ale, co bude v mých silách.

Zdroj/Bůh/Absolutno (příp. si dosaďte jiný název, který s Vámi souzní) je ve své podstatě hravý, zvídavý, tvořivý, lehký a NEKOMPLIKOVANÝ. Miluje co tvoří a miluje poznávat sám sebe – prostřednictvím sebe sama. Je to neustále rostoucí a rozvíjející se organismus. Mnoho aspektů všech náboženství této planety je – buď trochu, anebo úplně – “mimo mísu”. Netvrdím, že náboženství se mýlí ve všem, v tom už si udělejte jasno sami.

Byl jsem s “ním”, byl jsem “on” (není muž ani žena, je vším). Každý jeden moment jsem byl schopen vnímat celá kvanta Vesmíru zároveň. Vnímal jsem všechen ten život na této i na jiných planetách jakoby to byly buňky mého těla a byl v úžasu z toho, jak je to všechno barvité, pestré a jak se osudy nás všech navzájem proplétají ve schématu, ze kterého by lidská mysl jednoduše explodovala.

I když ve mě tyto vzpomínky a obrazy zanechaly hluboký a nesmazatelný dojem, vidím, že do těchto slov jsem nedostal ani tisícinu toho prožitku. Být schopen v jeden moment vnímat ne jeden, dva nebo deset vjemů, ale rovnou celé miliardy, je zkušenost, která se dá horko těžko přirovnat k čemukoli co lze v lidském těle zažít.

Původ negativity

Mnoho lidí se ptá, proč by Zdroj ubližoval sám sobě. Proč by páchal násilí a vraždil jiné aspekty sebe sama. Tady je (možná překvapující) odpověď: negativita nebyla v plánu stvoření.

Vznikla jako “náhodná funkce”, nebo “chyba v matrixu” a skrz různé mechanismy a bytosti byla zavlečena na rozdílná místa existence. Rozumím tomu tak, že Země je něco jako experiment a je to buď jedno z posledních, nebo úplně poslední místo, kde vůbec nějaká negativita je. Život v jiných sférách i na jiných planetách fyzického Vesmíru je velice harmonický, hravý a lehký a to co se teď děje tady na Zemi ovlivňuje celý Vesmír víc, než si dokážeme představit.

Zdroj nijak nesoudí ani negativitu – je si jí vědom a používá ji jako odrazový můstek pro svou další tvorbu. Neustále tvoří a “vychytává” vše, co dělá. Všechno je přitom prodchnuto neutuchající láskou a lehkostí a spoustou dalších vibrací, které jsou mimo rámec mé slovní zásoby. Procházíme tady něčím naprosto unikátním a velkolepým.

To mě také zavádí k roli lidstva, nejen v rámci planety, ale i celého Univerza. Operujeme v rozsahu svobodné vůle a je jen na nás jaká rozhodnutí ve svých životech děláme. Když se na vše podíváme s odstupem, jako lidé děláme opravdu hodně zbytečností. Jsme připravení naplno vstoupit do své role a transformovat tyhle archaické energie?

Dozvuky

Tento rozšířený stav vědomí trval každý večer zhruba osm hodin a já si z toho pamatuju maximálně tak 5-10 %. Iboga mi sázela jeden podnět za druhým. Ukázala mi, proč říkám věci které říkám a v důsledku čeho. Pomohla mi podívat se tam, kde jsem si předtím myslel, že už jsem vše prozkoumal. Byly mi zjeveny obrazy, které ve mě vyvolaly strach i znechucení, abych jim musel čelit a rozpustil tak svoje omezující programy. Ukázala mi kaleidoskop událostí mého života, vyhrabala zbývající špínu a seznámila mě s tím, co všechno moje duše prožila v průběhu Věčnosti. Je to daleko mimo rámec mojí omezené mysli.

Abyste si nemysleli, že to bylo až tak růžové, zdůrazním ještě aspekty fyzického čištění. Ačkoli jsem kdykoli mohl přesměrovat svou pozornost zpátky do místnosti a svého těla, měl jsem taky slušný trip. Při pohybu hlavou nebo očima jsem viděl všechno 10x a vůbec jsem neměl odhad pro vzdálenost. Na záchod jsem musel chodit velmi opatrně. Víry energie mi způsobovaly tlak, bolesti, nepohodlí a žár v různých místech těla. V jeden moment jsem cítil, jakoby mi někdo navrtal díru zevnitř z lebky a vypustil odsud čůrek žhavé tekutiny. Oba večery jsem se několikrát pozvracel.

Každý z účastníků dostal to, na co byl připraven a co bylo nejlépe uzpůsobené jeho cestě. Když jsme v sobotu i v neděli přes den leželi, nezřídka se stalo, že někdo zničehonic propukl v dlouhotrvající intenzivní pláč. Byla to silná emoční očista, kdy jsme si všichni uvědomili, co, proč a komu ve svých životech děláme.

Jak se k těmto informacím budete stavět, je zcela na Vás. Nedivil bych se kdybyste řekli že jsem si tohle všechno vymyslel.

Iboga asi není pro každého, ale pokud k ní přistoupíte s úctou a posvátností, má toho mnoho co nabídnout. Pokud Vás přitahuje, najdete si k sobě cestu.

Na závěr bych rád poděkoval našim průvodcům Lukášovi a Heleně za láskyplnou péči, za nádhernou práci, kterou odvádějí a za to, že mi tohle všechno umožnili. Život mě nepřestává fascinovat

http://cs.wikipedia.org/wiki/Iboga

http://ibogaterapie.com/

Zápisníček dozvuků

Byl jsem nasměrován, abych sdílel i jak se na mě tato terapie projeví s časovým odstupem. A kam jinam to psát než sem… Samozřejmě, každý z nás neustále dostáváme různé “aktivační balíčky”, takže tyto moje zápisky berte spíš jako mix různých vlivů, ve kterých Iboga může a nemusí figurovat. Budu psát, co mi přijde že s ní souvisí.

26. 4. 2015
vracím se k pravidelné psychohygieně – denním meditacím… mysl je uklidněná… “myslím” ale, že každodenní život ji zase vybudí…

Vidím Tebe, Vidím Sebe.

1. 5. 2015
vzpomněl jsem si, že mi bylo něco ukázáno na vlastním zlozvyku a pochopil jsem, že důvod proč jsem se ho ještě nezbavil byla neprožitá emoce – konkrétně ABSOLUTNÍ NEOCHOTA SE TOHO ZBAVIT … kterou jsem si nepřiznal … a pak když jsem to prožil, bylo to jako další důležitý puzzlík do skládačky a síla tohoto zlozvyku úplně zmizela (víc o tom budu sdílet postupem času, je to pro mě velké téma…)

… a někdy taky používám úsměv jako křeč a masku a tím pádem automatizovanou reakci (jako bych už o tom sám nepsal… ) a zabraňuju si tak vnímat plně přítomnost… (aneb jak zhruba vypadá projevená ochota se konečně podívat někam kam jsem se doteď nikdy nepodíval)

4. 5. 2015
když budeme chtít zažít kompletně upgradovanou zkušenost v lidském těle, na planetě Zemi, s jiným, harmonickým systémem (který vlastně ani není úplně systémem, ale spíš přirozeně se samo-udržujícím organismem), je potřeba to pro naši logickou mysl promítnout postupně krok po kroku, obnáší to restrukturalizaci téměř všeho, co teď považujeme za běžné … pro začátek stačí představovat si, jak se všechno transformuje … protože před manifestací ve fyzické realitě je vždy potřeba to nejdřív zkonstruovat na mentální úrovni …

Jenom když nabudeme míru se svou myslí, ona nabude míru s námi a otevře se nový komunikační kanál … na chvilku jsem sklouznul do smýšlení typu “ach, proč jen mám tuhle mysl” …
jen ego se chce zbavit ega … a přitom stačí trocha Lásky

7. 5. 2015
když se uklidním a začnu se soustředit na nitro, můžu vnímat, jak iluzorní je tahle fyzická realita… jak všechny zvuky, obrazy a doteky jsou jakoby vzdálené a jdou přes několik vrstev, než dojdou k tomu, kým skutečně jsem … jak se to všechno smyslové vnímání odehrává jen jakoby na povrchu mozku … když ale moji pozornost zaměstná něco nebo někdo, tak tyhle vrstvy nevnímám

8. 5. 2015
nevím jestli je to tím že se otepluje, nebo v tom má prsty Iboga, ale nějak mě teď víc přitahuje nosit oblečení světlejších barev … a co se stravy týče, od terapie jsem měl možná tak dvě nebo tři vařená jídla, tělo si říká vyloženě o lehkou rostlinnou syrovou stravu …

a taky se mi stává že když se podívám na sýry nebo cukrovinky a představím si že je jím, některé moje orgány začnou zřetelně protestovat – cítím zaškubání v játrech nebo v žaludku a v hlavě mi přistane informace “nedělej to” … dřív jsem občas měl něco podobného, ale nikdy ne takhle intenzivně … a tak nějak mě opustil “emoční hlad”, zkrátka nemám potřebu pořád něco požírat, dám si max. dvě, tři jídla denně a stačí mi … a dost jsem si začal ujíždět na ovocných šťávách

10. 5. 2015
táta mi naznačil, že článek působí trochu jako propagace drog – dovolte mi abych tedy zdůraznil, že každý si neseme zodpovědnost za své jednání a nikoho tímhle k ničemu nenabádám, je to pouhé sdílení subjektivní zkušenosti. Vzhledem k diametrální odlišnosti dimenzí jsou slova jen povadlým způsobem komunikace… Jsme svobodní volit v životech takové prostředky, které nás obohacují o zkušenosti tím pro nás nejvhodnějším způsobem a to také tak či onak děláme.

Mimochodem, určitě se bude hodit, když si ohledně toho, co vám Iboga může nebo nemůže přinést, nedělali žádná očekávání. Jen ve stavu naprosté otevřenosti vám/nám – stejně jako život – přinese to co je v zájmu vašeho/našeho vývoje.

14. 5. 2015
bavil jsem se o terapii s kamarádkou a ta mi střízlivým hlasem vyjádřila, zda moje zkušenost nebyla jen projekcí toho co jsem si přál, případně toho co jsem si nepřál … cítil jsem uvnitř mír a neměl jsem potřebu nic dokazovat nebo vysvětlovat …

16. 5. 2015
jsem průběžně konfrontován se svými nedořešenými vzorci chování … pro mě osobně je to hlavně přeceňování svých schopností a slibování věcí které nemůžu dodržet … všechno je ale teď tak nějak jasnější a srozumitelnější – zkrátka když narazím na něco co mi nedělá dobře (ať už jídlo nebo chování), snadněji se teď dokážu rozhodnout pro to se do toho nepouštět, i když předtím bych to udělal … a když mi to nedá a přecejen to zkusím, vnímám jak potom “ztěžknu” a jak se mi jakoby zastře čistota vnímání …

učím se vysvětlovat lidem, že některé věci teď prostě nezvládnu a ať se mi ozvou později … je velice důležité vymezit svůj prostor a umět to podat tak, aby to neříkalo ego

nic není důležité … to, že něco je důležité říkáme jen proto, že jsme tomu v naší mysli přiřadili význam … je to jen slovo … nic není víc nebo míň důležité

20. 5. 2015
propadnout zlozvyku je jako vydat se na sestupnou spirálu; čím víc to člověk dělá, tím horší ze sebe má pocit (třeba ani ne vědomě) a čím horší ze sebe má pocit, tím víc se ho snaží přehlušit a tím víc to dělá … jistě, jak u čeho, ale asi chápete co myslím

22. 5. 2015
občas se v představě vrátím do toho rozpoložení co jsem zažil na terapii … tu živost a zářivost veškerého života a životů, co jsem vnímal … divím se, že nemám tendence prchat z téhle reality, ba spíš naopak – když mám ponětí o tom jaké to celé má “feeling”, nacházím způsoby jak to ukotvit i tady na Zemi kolem sebe … každý jsme dílkem skládačky a máme tu svou roli … stav, ve kterém jsme, se promítá do všeho co děláme

24. 5. 2015
dnes jsme měli po čtyřech týdnech uzavření celého procesu. Večer před usnutím jsem měl další aha-moment ohledně mého strachu abych nepůsobil živočišně, nadrženě atd. Jsme v lidské formě abychom to prožili, ne se tomu bránili nebo to potlačovali. Jde o integraci sebe sama jakožto celé osobnosti.

25. 5. 2015
několikrát jsem si vzpomněl na jeden silný moment z průběhu první noci – jak moje mysl celý proces zpochybnila. Zeptala se jestli to celé není jen nějaká halucinace a co jsem potom pocítil byla různorodá směsice vjemů. Iboga nebyla “uražená” nebo “naštvaná”, ale bylo to jako když svému oblíbenému učiteli najednou řeknete jestli neplácá hovadiny. Ačkoli byla její přítomnost láskyplná a oba jsme touhle myšlenkou byli zaskočení, měl jsem v tu ránu pocit že bych zasloužil proplesknout. Omluvil jsem se jí za neukázněnost své mysli a to mě následně vede k tomu abych se očistil od těchto vibrací. Vše se nám děje z nějakého důvodu a zpětně vidím, že je potřeba se o svou mysl starat s náležitou péčí. Je to software který jsme každý dostali a který je velmi zahlcen vším tím co se na nás valí ze všech stran. V nefyzické formě tuhle “hustotu” fyzického světa a negativity nelze zcela pochopit.

28. 5. 2015
chvílemi si říkám jestli mělo napsání tohoto článku význam … jde o to, že ta zkušenost byla vyladěná pro mě a mám dojem, že jejím sdílením jsem některé lidi mohl dostat do módu určitého očekávání … je to opravdu něco co nelze v úplnosti postihnout formou slov a naše mysl tak ráda analyzuje a zaobírá se detaily, že kolikrát úplně zapomeneme vnímat, co nám přináší přítomnost …

30. 5. 2015
ze zvědavosti jsem si dal smažený hermelín a docela mi to nesedlo. Jednak mi to tolik nechutnalo co dřív, ale hlavně byla zajímavá odezva z těla. Pocit “ztěžklosti” v těle a únavy až do večera a v noci mi trvalo zaspat a škubalo mi ve vnitřnostech napravo hned pod hrudníkem. Raw strava tedy pořád vede. Z debat s jinými lidmi je mi tak nějak jasné, že jak se člověk očišťuje a “zvedá svou vibraci”, přirozeně víc pociťuje nepříznivé účinky “níž vibrujících” jídel, chování atd, příp. je vůbec nepřitáhne. Očividně byl důvod proč jsem si tuhle konkrétní zkušenost vytvořil.

3. 6. 2015
na terapii nám pouštěli různorodou hudbu a sleduju, že mě nově teď přitahuje i DnB … např. Black Sun Empire … před usnutím mě to trochu “posílá na výlet” … nebo trochu “jemnější” Foregone Destruction z UT atd

4. 6. 2015
nejsme odpojení od Zdroje a nikdy jsme nebyli. Je to dostupné kdykoli a kdekoli a je jen na nás kolik bariér si ještě ponecháme. Často je máme jen proto, že jsme se na ně naučili a máme v nich určitý pocit pohodlí.

The post Iboga, omezenost mysli a nepopsatelnost Zdroje appeared first on Jedno.Duchost.cz.

K napsání tohoto článku mě dovedly jednak informace, které sdílel Mgr. Michal Dubec na jedné ze svých přednášek o mezilidské komunikaci, jednak všední konflikty, které můžeme vidět každý den kolem sebe. V pozadí toho všeho je také celosvětový výzkum neurověd a jejich sumarizace v podání PhDr. Zdenka Matuly. Řadu tvrzení si tedy podepřeme vědeckými pojmy a zabrouzdáme do procesů v našem mozku.

Každý, kdo na sobě pracuje po duševní stránce, dříve nebo později vyčístí i své mezilidské vztahy a komunikaci. Asi netřeba zmiňovat, jak taková práce pročišťuje i další aspekty života. V první části článku se pobavíme o tom, co se děje na neurobiologické úrovni v našem mozku. Ve druhé části se podíváme na dopad těchto poznatků a jak s tím vším naložit – především z praktického hlediska.

Z nefyzické roviny

Někteří z nás neustále řeší konflikty a konfrontace – ať už vnější, nebo vnitřní. Vzhledem k tomu, že vnější konflikty jsou odrazem těch vnitřních, to znamená, že i kdybychom odebrali konkrétního účastníka/účastníky, konflikt by se projevil v jiné formě. Jsme natolik pohlceni nějakým příběhem, že zapomeneme kdo jsme — bezmezná tvořivá síla.
Význam slov začni od sebe má mnohem hlubší příčinu i důsledky.

Pole vědomí, které z nás sálá, ovlivňuje Vše Co Je.
A tuplem pak člověka, se kterým zrovna mluvíme.

Zábavné je, že si kolikrát neuvědomujeme, co se děje “na pozadí” naší komunikace – ať už z hlediska neuronů a elektromagnetických impulsů, nebo z hlediska emoce/energie, která v tom je.

Zhruba posledních 10-15 let jsou tu s námi obory jako kognitivní neurovědy, sociální neurovědy, neuropsychologie atd – souhrnně neurovědy. Díky souvisejícím technologiiím a zobrazovacím zařízením, které máme k dispozici relativně krátkou dobu (…hmm…) můžeme lépe chápat, co přesně se odehrává uvnitř nás.

Máme tak možnost nejen prozkoumat, co konkrétně se děje v mozku při konfliktní komunikaci, ale hlavně z toho odvodit, jak reagovat, aby vše zůstalo tak říkajíc v harmonii. Jinými slovy by se dalo říct, že to znamená dostat se nad své vlastní automatické reakce.

V čem je zakopaný pes?

Často kmitáme mezi spoustou myšlenek a možností a následně je posuzujeme a vybíráme mezi nimi a buďto je projevíme, nebo (se) cenzurujeme. A pročpak? Většinou proto, abychom dosáhli nějakých záměrů, nebo naopak, abychom nepůsobili “nevhodně”. Důvody pro obojí jsou různé, ale výsledek je stejný – že totiž často neříkáme, co si myslíme.

Roviny komunikace

Možná znáte rozdělení na verbální a neverbální komunikaci. Praktičtější ovšem je, když ji vnímáme z hlediska toho, kterým jejím aspektům dáváme jakou – vědomou i podvědomou – důležitost.

Obsahová rovina  – čili veškerá slova a zkrátka obsah toho, co říkáme. Kdo co kdy kolik čeho proč kde atd atd. Je zde jen 7-9 % informací, které pro nás mají váhu.

Vztahová rovina  – vztahy mezi komunikujícími a význam informace v tomto kontextu. V komunikaci pro nás tato složka představuje “zbylých” 91-93 % podstatných informací.

Za zmínku stojí, že děti jsou v tomto ohledu velmi vnímavé. Když je rozpor v tom, co vidí/slyší a v tom, co vnímají na vztahové rovině, může jim to v životě i na dlouhou dobu vyrobit v hlavě nekončící párty jakýchsi rozhádaných hlasů a protichůdných pochodů.

Proč vyhodnocujeme vztahovou rovinu jako tak důležitou? Je to výsledkem našeho dosavadního biologického vývoje. Zkrátka jsme potřebovali vždy prioritně vědět, jestli jsme v bezpečí.

Co se tedy děje uvnitř naší hlavy když něco vnímáme a vyhodnocujeme? Většinou preferuju nevyjadřovat se příliš vědeckými pojmy, ale pro zájemce tu dnes mám výjimku:

Jak to vidí neurobiologie?

Nejdřív se seznamte s hlavními účastníky: thalamus, hippocampus, amygdala (součásti limbického systému; podkorové části mozku, vývojově starší), prefrontální kortex (čelní lalok; vyvinul se později) a neurotransmitery (látky umožňující přenos vzruchů mezi neurony; např. dopamin či norepinefrin).

Stimuly, které vnímáme (ať už našimi smysly z vnějšího světa, nebo zevnitř nás) jdou nejdřív do thalamu, který si lze představit jako přepínač. Thalamus to pošle dvěma směry: jednak do smyslových korových struktur (podle smyslu, kterým stimul vnímáme), jednak do amygdaly (část mozku zodpovědná za spouštění emocí).

Do amygdaly je to ale o půl vteřiny kratší dráha, než např. do zrakové kůry (pokud vnímáme stimul zrakem). Co se tedy stane? Spolu s hippocampem se amygdala rozhodne, jestli je signál bezpečný nebo ne. Hippocampus totiž zaznamenává naše zkušenosti a jejich doprovodné emoce, a to s méně detaily a tudíž rychlejší odezvou. Amygdala tedy zjišťuje, zda už je podobná zkušenost uložena v hippocampu a pokud ano, jaká je související emoce. Pokud je odpověď “nebezpečí”, amygdala vyvolá nepříjemné pocity (strach a tzv. akutní stresovou reakci; čili “bojuj nebo uteč” reflex). Anebo, pokud je odpověď “bezpečí” spustí se nějaké příjemné pocity.

Toto vše se stane dřív, než signál dorazí do prefrontálního kortexu. Proto emoce vnímáme dřív, než vůbec můžeme stihnout začít myslet. Naše neustále vznikající nervová spojení totiž potřebují pro přemýšlení dodávky přesného množství dopaminu a norepinefrinu – tedy ani moc, ani málo. Norepinefrin je v podstatě mozkový adrenalin a dopamin asi budete znát jako hormon, který pro mozek představuje pocit odměny (humor, sex, jídlo, peníze, pozitivní interakce atd).

Dobrá zpráva je, že jakmile signál dorazí do prefrontálního kortexu, můžeme přistoupit k vědomému zpracování vjemu (zkoumat, potlačit, porovnat s dlouhodobou pamětí, vyhodnotit, …). Tím můžeme způsobit, že tento “vědomý” mozek vyšle signál do amygdaly, která může poplachovou reakci odvolat.

Pointou tady je, že když si něco uvědomíme, můžeme korigovat procesy v podkorových strukturách mozku a tím pádem přestat “reagovat automaticky”, resp. tak jak nám to předurčuje naše tělesná biochemie, náš pomyslný hardware.

Teď se tedy pojďme podívat na praktické využití těchto poznatků.

Druhy komunikační agrese v praxi

Byla provedená celá řada pozorování a pořízeno spoustu hodin záznamů reakcí různých lidí při různých každodenních situacích, a to i u nás v ČR. Po jejich analýze vyplynula spousta prakticky použitelných informací.

• Většina komunikace v ČR (ať už ve školách mezi žáky a učiteli, uvnitř kancelářských budov, venku na ulici nebo doma v rodině) obsahuje nějakou skrytou agresi
• Z videozáznamů s reakcemi (jak dětí tak dospělých) je zřejmé, že na věku až tak nezáleží – mozkové funkce jsou už od útlého věku v tomto ohledu stejné u nás všech
• Lze hovořit o symetrii a asymetrii:
  • když mluvíme tak, že ve druhém člověku spustíme pocit nebezpečí, jde o asymetrii; ten druhý většinou odpoví rychle, bezmyšlenkovitě a také asymetricky
  • pokud tuto reakci nespustíme, odpověď trvá vždy o něco déle, protože jsme schopní přemýšlet – toto je symetrie
• Naší snahou ohledně těchto automatizovaných reakcí je tedy:
  • být si jich vědom uvnitř sebe a přetvářet je
  • mluvit tak, že je nespustíme ani ve druhém člověku
• Ve výsledku je to v podstatě upřímnost, ale spíš se to snáz řekne než udělá

Rozškatulkovat jednotlivé druhy komunikační agrese (a v návaznosti na to vysvětlit techniku řešení) je ale už brouzdáním do detailů, proto tuto část naleznete v samostatném rámečku:

Různé druhy komunikační agrese a jednoduchý postup jak je řešit naleznete podrobně ‘rozškatulkované’ v rozjížděcím rámečku:

Svým vědomím se tedy můžeme dostat nad své biologické procesy.
Jen to vyžaduje určitou námahu.

Hlavní pointa článku by se tedy dala shrnout asi nějak takto: pro konstruktivní komunikaci je nejužitečnější, když jsme upřímní, uvědomujeme si co ze sebe promítáme ven a záměrně nepromítáme negativitu. Záludné je, že to neznamená potlačovat své “temné stránky”, ale z pozice pozorovatele najít způsob, jak si je zvědomit a následně je přetvořit nebo jinak “využít” jejich potenciál. Dostat se nad své biologické pochody znamená stát se vědomým tvůrcem reality.

Díky za přečtení a ať je veškerá naše komunikace věcná, srozumitelná a jasná!

Zdroje
http://www.hrnews.cz/rozhovory/neurovedy-a-vzdelavani-znate-svuj-mozek-id-1844130
http://cs.wikipedia.org/wiki/Amygdala

Obrázky
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NIA_human_brain_drawing.jpg

The post Jak komunikovat bez agrese appeared first on Jedno.Duchost.cz.