Pokud bychom věřili učebnicím historie, dalo by se říct, že lovení zvířat patří k lidské rase od samého počátku. Oficiální verze historie naší lidské rodiny totiž většinou nebere v potaz období starší než asi 6000 let, kdy údajně vše započalo v Sumeru. Od té doby jsme se naučili obdělávat půdu a řadu dalších věcí, které nám měly zpohodlnit život. O civilizacích, které tu pobývaly dříve, se ale zatím tolik neví a nemluví, a tudíž není lehké vytvořit si jasný obraz o tom, zda to tu v souvislosti s “přirozeností lovu” někdy mohlo vypadat jinak.

Říkáme, že lovení je v přírodě zcela běžné, ale při tomto tvrzení už nebereme v potaz, jakou roli mělo na vývoj jednotlivých živočišných druhů také kolektivní vědomí lidstva. Když se podíváme do těchto posledních “oficiálních” 6000 let, nenajdeme jediný den bez ozbrojeného konfliktu. Co asi proudí do nefyzických částí reality, když v té fyzické je většina lidí ve stavu boje o přežití, potřeby se chránit před vnějším světem a touhy po moci nad ostatními? Jaký to asi má vliv na ostatní život? … ano, jsme spolutvůrci reality mnohem větším dílem, než si často uvědomujeme.

Byl jsem upozorněn na obsah přednášky Michaely Fialové na Mendelově univerzite v Brně s podtitulem:
Lov – nástroj ochrany ohrožených druhů zvířat
Lov – nezbytná součást hospodaření s přírodními zdroji
Lov – společenská událost
Lov – zdroj kvalitních potravin pro člověka
Lov – součást rodinného života

…a jelikož jde o záležitost, která vyvolává spoustu rozporuplných názorů a jelikož bydlím s myslivcem a jelikož jsem součástí tohoto světa, mám k tomu co říct. Pojďme se na to podívat v kontextu “většího obrázku”. Podám to tak jednoduše a srozumitelně jak to jen půjde, ale je třeba vzít v potaz spoustu dílků skládačky.

Pro ty z vás, kteří Michaelu neznají – je to nájemná lovkyně, která jezdí mj. do Afriky a na zakázku střílí zvířata na přání zadavatelů. Možná jste slyšeli i o jiné takovéto lovkyni jménem Kendall Jones, která má svůj pořad v TV, kanál na Youtube a také vyvolává rozporuplné reakce.

Jak vidíte, padají zde konkrétní jména což většinou nemám ve zvyku (my lidé máme v takových případech tendenci víc řešit konkrétní osobu, než o co ve skutečnosti jde) – proto dřív než se unáhlíte ve svých závěrech, dočtěte to prosím do konce.

Michaela uvádí pozitiva lovu:

• lovení určitých druhů zvířat pomáhá chránit jiné druhy
• lov má pozitivní dopad na zemědělství
• maso z volně žijících zvířat je zdravější než maso ze supermarketu
• většinu masa které získají z ulovených zvířat, rozdávají místním
• lov je jejím smyslem života už od malička

Co je této dívce ale vytýkáno ze všech stran, je způsob jakým se prezentuje. Nechá se fotit s mrtvými zvířaty a má přitom úsměv od ucha k uchu, nebo se u toho líbá se svým (asi) přítelem a tyto fotky následně umisťuje na svoji Facebookovou stránku. Něco obdobného dělá i Kendall Jones.

Konzumace masa a zdraví planety

Pokud se o stravu zajímáte v širším kontextu, jistě jste obeznámení s tím, jak negativní dopad má celosvětová konzumace masa na zdraví planety. Abychom uspokojovali navyšující se poptávku po mase a mohli vykrmovat zvířata, která pak ve formě úhledných balíčků masa končí na pultech regálů, musíme každý rok zvětšovat plochu, ze které mohou být krmena. Proto každý den kácíme obrovské plochy lesů a pralesů, abychom tam mohli pěstovat obiloviny či sóju určené pro výkrm, příp. plantáže palem pro získávání palmového oleje. U nás se něco obdobného děje s řepkou.

Dochází tím ke ztrátě rozmanitosti živočišných i rostlinných druhů, úbytku rostlin a stromů, které nám produkují kyslík a také ke geologickým změnám. Řeky totiž pak bez stromů a jejich kořenů nemají zpevněné břehy, vylévají se, a to má opět negativní dopad na živočišné druhy žijící v daných oblastech. A nejen tam, samozřejmě – nezapomeňme, že jsme propojení víc, než oko může vidět.

Je také zřejmé, že maso z ulovených zvířat by samo o sobě nepokrylo dnešní poptávku. Jinak ale můžeme celkem spolehlivě předpokládat, že je zdravější než to ze supermarketů, které je většinou napuštěné vodou (pro větší objem) a vylepšené (nejen) antibiotiky. A to ani nezmiňuju otřesné životní podmínky zvířat ve velkochovech… Z druhé strany ovšem nelze odhadnout, co může mít lovení různých (zvlášť těch ohrožených) druhů na svědomí a jak skrz cestičky života může změnit celou řadu dalších věcí, které teď neumíme domyslet.

Ekonomický aspekt

K nalezení jsou také informace, že kontrolovaný lov má pozitivní dopady na ekonomiku dotyčných států. Především proto, že soukromí vlastníci na své půdě chovají tato lovná zvířata a lovci, kteří pak platí aby je mohli lovit, vlastně podporují ekonomiku dané země. Nehledě na to, že různá safari pak také přitahují více turistů. Takže tím, že jsou místní lidé finančně motivováni takováto zvířata chovat, pomáhají udržovat jejich populaci účinněji, než kdyby jen nezaujatě nechali lovce pytlačit.

Samozřejmě už je na diskuzi, jestli by chov zvířat neměl být spíš otázkou morálky a vědomí sounáležitosti, než vidinou zisku. Pokud to ale napomůže k zachování rovnováhy a rozmanitosti, OK. Další otázkou pak je, nakolik morální je chovat zvířata pouze za účelem jejich odstřelu a lovecké zábavy – tím se to dostává na podobnou úroveň, jako velkochovy.

Pokud se ale na celou věc podíváme z ještě vyšší perspektivy, je zajímavé zvážit, co vlastně představuje finanční systém a kdo tahá za jeho nitky. Nakolik je stávající finanční systém “spravedlivý” a ku prospěchu celku. Vzhledem k tomu, že jsou všechny státy světa zadlužené až po uši a že centrální bankovní systém je de facto soukromou institucí, tu ovšem pár věcí “nehraje”. Toto téma ovšem poněkud přesahuje rámec tohoto článku, a tak bych to nechal na jindy…

Myslivost u nás

Vzhledem k tomu, že bydlím s myslivcem, můžu podat ještě nějaké další informace ohledně situace u nás. Podám to tak, jak tomu rozumím, tak mě v případě nesrovnalostí opravte/doplňte.

Kdo by to byl řek, zase jsou v tom zapletené lidské zákony.

Zvířata žijící na území nějakého státu jsou brána jako majetek tohoto státu, ale zodpovědnost za ni mají myslivci. Pokud určitý druh zvířete nemá přirozeného predátora (např. medvěda) a napáchá škody zemědělcům, myslivci jim musejí zaplatit vzniklou škodu. Pokud ale někdo chce zvíře odstřelit, musí nejdřív získat povolení na odstřel, protože jen tak lovit majetek státu je nelegální.

Zvířata se samozřejmě nejprve spočítají v jednotlivých oblastech, počty se oznámí a následně se (ne)vydávají povolení k odstřelu. Pokud jsou ale v nějakém regionu např. přemnožená prasata a dělají škody zemědělcům, povolení k odstřelu dvou prasat toho příliš nezachrání, jak říkají myslivci.

Jiný příklad: bylo mi řečeno, že ve slovenských Nízkých Tatrách jsou přemnožení medvědi. Ti se potulují po okolí, páchají různé škody a nezřídka se stane, že zavítají i do místních ghett, kde odnášejí malé děti a pak se na nich nakrmí. Ne, toto opravdu není vtip a místní lidé zuří a chtějí tyto medvědy odstřelovat. Jenže medvěd je chráněné zvíře, tudíž ho odstřelovat nelze. I přesto se ale každý rok na Slovensku vydávají výjimky na odstřel určitého množství medvědů pod záminkou regulačního/ochranného lovu. Na místě je také podotknout, že informace o škodách způsobených medvědy nejsou vždy podložené a proto vůči těmto regulačním lovům ochranáři často podávají žaloby. Vzhledem k pravidlům se také většinou povede zabít mnohem méně medvědů, než na kolik je vydáno povolení.

Perspektiva vyššího vědomí

I přesto, že lidé jako Michaela Fialová nebo Kendall Jones argumentují, že jejich činnost je pro dobro celku, ze způsobu jejich prezentace je zřejmé, že jde i o jiné věci. Možná mají potřebu dokazovat si svou sílu? Možná nebyly vychovávány v láskyplném prostředí? Možná nerozumí podkladové vrstvě, díky které jsme všichni stvořeni? Možná je to jen jejich ego, které odmítá připustit, že by se mohlo mýlit?

Ať tak či onak, doporučuju nevytvářet další předsudky, ani násilí. Každý z nás je na různém stupni poznání a tím, že budeme odsuzovat ty kteří jsou jinde než my, prospějeme maximálně tak svému egu.  Na internetu najdeme spoustu nadávek a nenávistných komentářů ze strany zastánců i odpůrců (nejen) těchto lovkyň. Často bez jakékoli snahy o vzájemné porozumění, nebo snahy přehodnotit svůj vlastní názor a najít konstruktivní řešení. Je fakt, že takovéto drama na jednu stranu není nezbytné, ale na druhou stranu pomůže na celou záležitost upozornit.

Existuje spousta věcí, které může Michela, Kendall i kdokoli z nás dělat pro skutečnou podporu celku:

• stát se vědomým spotřebitelem a nekupovat nic, co podporuje odlesňování, ničení oceánů, ničení biodiverzity a co nutí lidi a děti pracovat v nelidských podmínkách (=používejte své peníze jako volební prostředek)
• omezit nebo úplně vypustit konzumaci masa a mléčných výrobků z velkochovů
• podporovat lokální zemědělství
• jednat z lásky a ne ze strachu
• rozšiřovat prospěšné informace
• rozšiřovat své vlastní Vědomí a porozumění
• sázet stromy
• a spousta dalších…

Honit si ego a vymlouvat se na dobro celku je zkrátka jen další hra mysli. Možná není vždy lehké se dostat nad svůj vlastní fyzický aspekt, ale prozření, které následuje, je jedním z hlavních důvodů proč tu všichni jsme. Oddělenost je jen iluze.

Mohl bych tu argumentovat dál tím, jak NEjsme fyziologicky uzpůsobení na lov, ani na konzumaci masa, ale to už jsou jen další slovíčka, záminky pro hádky atd, takže se do toho pouštět nebudu.

Nemůžeme přímo změnit nic vnějšího, ale můžeme změnit sebe uvnitř. Změní se pak vše co děláme a právě tím pak změníme svět. Být ortodoxním veganem a nadávat všem masojedlíkům je stejně povrchní a neprozřetelné jako být masojedlíkem a vysmívat se veganům s argumentem, že jsme páni tvorstva a bez masa bychom byli hloupí a nepřežili.

Nejsme hloupí kvůli tomu co jíme, ale kvůli tomu, jaká přesvědčení kolem toho vytváříme.

Všichni jsme napojení na stejný Zdroj. A můžeme se ho snažit sebevíc ututlat a najít uspokojení ve hmotném světě, ale tohoto spojení se nikdy nezbavíme. A dřív nebo později ho znova všichni plně pochopíme.

Než to zakončím, mám pro vás nevšední představu: svět, kde všichni žijí vedle sebe harmonicky. Kde můžete jít do lesa, strávit tam celou noc a beze strachu interagovat s jakýmkoli zvířetem. Naplno cítit vzájemné propojení. Kde vás ani ten komár neštípne. Kde rostliny, zvířata i lidé, jsou na stejné úrovni. To ostatně jsme tak jako tak – to jen my lidi tohle většinou neradi slyšíme, protože si rádi myslíme, že jsme nadřazená forma. Jak byste se cítili, kdybyste o svém kamarádovi říkali, že se o něj staráte jen proto, abyste ho mohli zabít a sníst? Nebo si z jeho kůže udělat kabát? Nebo si jeho hlavu pověsit na zeď?

Velký podíl má na tom všem i způsob jakým jsme “naprogramováni” – vemte si, s jakou samozřejmostí zabíjíme každý den v gigantických počtech prasata, krávy a drůběž, ale když se doslechneme o násilných rituálech některých skupin nebo o tom, že někdo jí psy, začneme horlivě poučovat o nehumánnosti takového aktu. Zapomínáme přitom, že nejúčinnější je začít od sebe. Dokonce i Kendall má psa, na kterého by asi nedala dopustit.

Raději než mentalitu typu “kdo je víc a kdo vládne komu”, pojďme spíš vybudovat kulturu porozumění a vzájemné podpory. My lidi před sebou máme ještě kus cesty.

Zdroje

Na závěr přihodím info o činnosti organizace PROJEKT GREEN LIFE – OS Prales dětem:

INICIATIVA PROTI PROPAGACI ZABÍJENÍ ZVÍŘAT KVŮLI LIDSKÉMU POTĚŠENÍ A PRO LÁSKU A RESPEKT K VŠEM ŽIVÝM BYTOSTEM
https://www.facebook.com/events/1076519982364105/

Další zdroje:

Facebooková stránka Michaely Fialové
https://www.facebook.com/pages/Michaelkas-hunting/1435450223341188

http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2014/Leden—2014/Zachrana-ohrozenych-druhu-africke-zvere-jejich-lov

http://euro.e15.cz/archiv/lov-je-klicem-k-zachrane-1008146

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/309181-zabijak-v-sukni-mlada-ceska-provokuje-snimky-s-ulovenou-zveri/

http://www.litomericko.severoceskydenik.cz/aktuality/bojuji-proti-brutalni-nevzdelanosti-rika-lovkyne-michaela-fialova.html

http://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/62765/ceska-sexy-lovkyne-vyvolala-bouri-odporu-kvuli-strileni-zvirat-v-africe.html

Video v angličtině – A Response To Kendall Jones – The Truth About Hunting

The post Lov zvířat, ochrana a ego appeared first on Jedno.Duchost.cz.

Když se budeme bavit o oficiálně zaznamenané historii, technická zařízení pro snímání a přehrávání filmů jsou tady zhruba 120 let. Za tu dobu spousta brilantních tvůrců a vizionářů použila toto médium pro různé účely, od experimentů, přes oddechové či vtipné příběhy, až po upozornění na některá závažná témata.

K animovanému filmu patří specifický jazyk, který nezřídka proniká i do ostatních forem a navzájem se ovlivňují. Abychom se ale příliš nezaobírali omáčkou kolem, tady je pár filmů, které (pokud je neznáte), vás nejspíš nemálo poznamenají. Doporučuju udělat si na to atmosféru, stojí to za to.

Půjdeme od “lehčích” k “závažnějším”.

Síla Empatie

The Power of Empathy
Osvětlení rozdílů mezi empatií a sympatií. V tomto poetickém animovaném krátkém filmu od Královské společnosti pro podporu umění (RSA) nám Brené Brown připomíná, že jedinečné empatické propojení můžeme vytvořit pouze tehdy, pokud máme dostatek odvahy dotknout se své vlastní křehkosti a zranitelnosti. Animace: Katy Davis (2013)

Květina

The Flower
Tento příběh dává do kontrastu jednu společnost, která pěstuje rostlinu se schopností uspokojovat potřeby a jinou společnost, která je postavena na zákazu této rostliny. Kontemplace o socioekonomických důsledcích prohibice marihuany. Vytvořil Haik Hoisington (2010)

Les

The Forest
Sevření společnosti nás nezřídka vystavuje nelehkým rozhodnutím. Jak se z toho vymanit? Odpověď na tuto otázku hledá dvanáctiletá Antonie. Často při denním snění zabrouzdá do kouzelného lesa, kde se ukrývá před problémy světa. Jednoho dne se ale její otec rozhodne pro drastické řešení a ona se musí rozhodnout. Vytvořil David Scharf (2009)

Původní verzi bez titulků naleznete na webu tvůrce: http://www.the-forest.de/

ČLOVĚK

MAN
Trefné a znepokojivé vyjádření lidského chování. Vytvořil Steve Cutts (2012)

Chamtivost

The Greed
Někdy jsi největším monstrem Ty. Vytvořil Alli Sadegiani (2008)

Pochod bezejmenných

La Marche Des Sans Nom
Hra o moc. Nepřipomíná vám to něco? Vytvořil Jean Constantial (2006)

Volání po probuzení

Wake up Call
Kritika konzumentství, vytvořil Steve Cutts (2014)

Závěrečné titulky filmu Volání po probuzení:
Předpokládá se, že těžební aktivity budou kolem roku 2050 ztrojnásobené.
Těžba je hlavním důvodem zabírání půdy.
Jak narůstá rozměr těžebního průmyslu, narůstají i sociální a ekologické ztráty.
Když se k nám dostanou naše zařízení, vypadají futuristicky a elegantně.
Je potřeba se probudit a znát jejich pravou cenu.

Já, mazlíček koza 2

I, Pet Goat II
Ať už máte nebo nemáte přehled o událostech kolem 11. září 2001, tento metaforický, mysticko-symbolistický vizionářský sedmiminutový příběh vám určitě aspoň na chvilku pochroumá vnímání. Vytvořil Louis Lefebvre (Heliofant) v roce 2012.

Pikadon

Kreslená animace o tom co se dělo r. 1945 v Hirošimě… v 60. a 70. letech se to vysílalo v Japonsku dětem v televizi. Ne aby je to děsilo, nýbrž poučilo. Celé je to o to mrazivejší, že se to skutečně dělo. Nejspíš ten styl nebude nic pro dnešního diváka, ale přesto by to někoho mohlo zaujmout.

Vnější Svět

The External World
Na první pohled je tento sedmnáctiminutový film bizarním příběhem o klukovi, který se jen učí hrát na piano, ale když se na to podíváte, zjistíte, že je to vlastně “trochu” o něčem jiném. Vytvořil David O’Reilly v roce 2011.

Jedna lidská rodina, jídlo pro všechny

One Human Family, Food For All
Pokud jste příběhy sledovali popořadě, je možné, že vám teď není zrovna do zpěvu – na závěr tedy něco optimistického o významu spolupráce

Je zajímavé podívat se na tématiku, kterou jsme každý den zahlcováni díky televizi a porovnat ji s nekonvenční tvorbou, která není podřízena rozpočtům a snahou natahat do kin co nejvíce diváků. Svoboda vyjádření lidského ducha nezná hranic – doufám, že vás tyto příběhy v něčem inspirovaly.

Pokud máte nějaké další tipy na animace, které člověku mohou rozšířit obzory, neváhejte se podělit v komentářích

The post Animace, které vás donutí se pozastavit appeared first on Jedno.Duchost.cz.