Pokud bychom věřili učebnicím historie, dalo by se říct, že lovení zvířat patří k lidské rase od samého počátku. Oficiální verze historie naší lidské rodiny totiž většinou nebere v potaz období starší než asi 6000 let, kdy údajně vše započalo v Sumeru. Od té doby jsme se naučili obdělávat půdu a řadu dalších věcí, které nám měly zpohodlnit život. O civilizacích, které tu pobývaly dříve, se ale zatím tolik neví a nemluví, a tudíž není lehké vytvořit si jasný obraz o tom, zda to tu v souvislosti s “přirozeností lovu” někdy mohlo vypadat jinak.

Říkáme, že lovení je v přírodě zcela běžné, ale při tomto tvrzení už nebereme v potaz, jakou roli mělo na vývoj jednotlivých živočišných druhů také kolektivní vědomí lidstva. Když se podíváme do těchto posledních “oficiálních” 6000 let, nenajdeme jediný den bez ozbrojeného konfliktu. Co asi proudí do nefyzických částí reality, když v té fyzické je většina lidí ve stavu boje o přežití, potřeby se chránit před vnějším světem a touhy po moci nad ostatními? Jaký to asi má vliv na ostatní život? … ano, jsme spolutvůrci reality mnohem větším dílem, než si často uvědomujeme.

Byl jsem upozorněn na obsah přednášky Michaely Fialové na Mendelově univerzite v Brně s podtitulem:
Lov – nástroj ochrany ohrožených druhů zvířat
Lov – nezbytná součást hospodaření s přírodními zdroji
Lov – společenská událost
Lov – zdroj kvalitních potravin pro člověka
Lov – součást rodinného života

…a jelikož jde o záležitost, která vyvolává spoustu rozporuplných názorů a jelikož bydlím s myslivcem a jelikož jsem součástí tohoto světa, mám k tomu co říct. Pojďme se na to podívat v kontextu “většího obrázku”. Podám to tak jednoduše a srozumitelně jak to jen půjde, ale je třeba vzít v potaz spoustu dílků skládačky.

Pro ty z vás, kteří Michaelu neznají – je to nájemná lovkyně, která jezdí mj. do Afriky a na zakázku střílí zvířata na přání zadavatelů. Možná jste slyšeli i o jiné takovéto lovkyni jménem Kendall Jones, která má svůj pořad v TV, kanál na Youtube a také vyvolává rozporuplné reakce.

Jak vidíte, padají zde konkrétní jména což většinou nemám ve zvyku (my lidé máme v takových případech tendenci víc řešit konkrétní osobu, než o co ve skutečnosti jde) – proto dřív než se unáhlíte ve svých závěrech, dočtěte to prosím do konce.

Michaela uvádí pozitiva lovu:

• lovení určitých druhů zvířat pomáhá chránit jiné druhy
• lov má pozitivní dopad na zemědělství
• maso z volně žijících zvířat je zdravější než maso ze supermarketu
• většinu masa které získají z ulovených zvířat, rozdávají místním
• lov je jejím smyslem života už od malička

Co je této dívce ale vytýkáno ze všech stran, je způsob jakým se prezentuje. Nechá se fotit s mrtvými zvířaty a má přitom úsměv od ucha k uchu, nebo se u toho líbá se svým (asi) přítelem a tyto fotky následně umisťuje na svoji Facebookovou stránku. Něco obdobného dělá i Kendall Jones.

Konzumace masa a zdraví planety

Pokud se o stravu zajímáte v širším kontextu, jistě jste obeznámení s tím, jak negativní dopad má celosvětová konzumace masa na zdraví planety. Abychom uspokojovali navyšující se poptávku po mase a mohli vykrmovat zvířata, která pak ve formě úhledných balíčků masa končí na pultech regálů, musíme každý rok zvětšovat plochu, ze které mohou být krmena. Proto každý den kácíme obrovské plochy lesů a pralesů, abychom tam mohli pěstovat obiloviny či sóju určené pro výkrm, příp. plantáže palem pro získávání palmového oleje. U nás se něco obdobného děje s řepkou.

Dochází tím ke ztrátě rozmanitosti živočišných i rostlinných druhů, úbytku rostlin a stromů, které nám produkují kyslík a také ke geologickým změnám. Řeky totiž pak bez stromů a jejich kořenů nemají zpevněné břehy, vylévají se, a to má opět negativní dopad na živočišné druhy žijící v daných oblastech. A nejen tam, samozřejmě – nezapomeňme, že jsme propojení víc, než oko může vidět.

Je také zřejmé, že maso z ulovených zvířat by samo o sobě nepokrylo dnešní poptávku. Jinak ale můžeme celkem spolehlivě předpokládat, že je zdravější než to ze supermarketů, které je většinou napuštěné vodou (pro větší objem) a vylepšené (nejen) antibiotiky. A to ani nezmiňuju otřesné životní podmínky zvířat ve velkochovech… Z druhé strany ovšem nelze odhadnout, co může mít lovení různých (zvlášť těch ohrožených) druhů na svědomí a jak skrz cestičky života může změnit celou řadu dalších věcí, které teď neumíme domyslet.

Ekonomický aspekt

K nalezení jsou také informace, že kontrolovaný lov má pozitivní dopady na ekonomiku dotyčných států. Především proto, že soukromí vlastníci na své půdě chovají tato lovná zvířata a lovci, kteří pak platí aby je mohli lovit, vlastně podporují ekonomiku dané země. Nehledě na to, že různá safari pak také přitahují více turistů. Takže tím, že jsou místní lidé finančně motivováni takováto zvířata chovat, pomáhají udržovat jejich populaci účinněji, než kdyby jen nezaujatě nechali lovce pytlačit.

Samozřejmě už je na diskuzi, jestli by chov zvířat neměl být spíš otázkou morálky a vědomí sounáležitosti, než vidinou zisku. Pokud to ale napomůže k zachování rovnováhy a rozmanitosti, OK. Další otázkou pak je, nakolik morální je chovat zvířata pouze za účelem jejich odstřelu a lovecké zábavy – tím se to dostává na podobnou úroveň, jako velkochovy.

Pokud se ale na celou věc podíváme z ještě vyšší perspektivy, je zajímavé zvážit, co vlastně představuje finanční systém a kdo tahá za jeho nitky. Nakolik je stávající finanční systém “spravedlivý” a ku prospěchu celku. Vzhledem k tomu, že jsou všechny státy světa zadlužené až po uši a že centrální bankovní systém je de facto soukromou institucí, tu ovšem pár věcí “nehraje”. Toto téma ovšem poněkud přesahuje rámec tohoto článku, a tak bych to nechal na jindy…

Myslivost u nás

Vzhledem k tomu, že bydlím s myslivcem, můžu podat ještě nějaké další informace ohledně situace u nás. Podám to tak, jak tomu rozumím, tak mě v případě nesrovnalostí opravte/doplňte.

Kdo by to byl řek, zase jsou v tom zapletené lidské zákony.

Zvířata žijící na území nějakého státu jsou brána jako majetek tohoto státu, ale zodpovědnost za ni mají myslivci. Pokud určitý druh zvířete nemá přirozeného predátora (např. medvěda) a napáchá škody zemědělcům, myslivci jim musejí zaplatit vzniklou škodu. Pokud ale někdo chce zvíře odstřelit, musí nejdřív získat povolení na odstřel, protože jen tak lovit majetek státu je nelegální.

Zvířata se samozřejmě nejprve spočítají v jednotlivých oblastech, počty se oznámí a následně se (ne)vydávají povolení k odstřelu. Pokud jsou ale v nějakém regionu např. přemnožená prasata a dělají škody zemědělcům, povolení k odstřelu dvou prasat toho příliš nezachrání, jak říkají myslivci.

Jiný příklad: bylo mi řečeno, že ve slovenských Nízkých Tatrách jsou přemnožení medvědi. Ti se potulují po okolí, páchají různé škody a nezřídka se stane, že zavítají i do místních ghett, kde odnášejí malé děti a pak se na nich nakrmí. Ne, toto opravdu není vtip a místní lidé zuří a chtějí tyto medvědy odstřelovat. Jenže medvěd je chráněné zvíře, tudíž ho odstřelovat nelze. I přesto se ale každý rok na Slovensku vydávají výjimky na odstřel určitého množství medvědů pod záminkou regulačního/ochranného lovu. Na místě je také podotknout, že informace o škodách způsobených medvědy nejsou vždy podložené a proto vůči těmto regulačním lovům ochranáři často podávají žaloby. Vzhledem k pravidlům se také většinou povede zabít mnohem méně medvědů, než na kolik je vydáno povolení.

Perspektiva vyššího vědomí

I přesto, že lidé jako Michaela Fialová nebo Kendall Jones argumentují, že jejich činnost je pro dobro celku, ze způsobu jejich prezentace je zřejmé, že jde i o jiné věci. Možná mají potřebu dokazovat si svou sílu? Možná nebyly vychovávány v láskyplném prostředí? Možná nerozumí podkladové vrstvě, díky které jsme všichni stvořeni? Možná je to jen jejich ego, které odmítá připustit, že by se mohlo mýlit?

Ať tak či onak, doporučuju nevytvářet další předsudky, ani násilí. Každý z nás je na různém stupni poznání a tím, že budeme odsuzovat ty kteří jsou jinde než my, prospějeme maximálně tak svému egu.  Na internetu najdeme spoustu nadávek a nenávistných komentářů ze strany zastánců i odpůrců (nejen) těchto lovkyň. Často bez jakékoli snahy o vzájemné porozumění, nebo snahy přehodnotit svůj vlastní názor a najít konstruktivní řešení. Je fakt, že takovéto drama na jednu stranu není nezbytné, ale na druhou stranu pomůže na celou záležitost upozornit.

Existuje spousta věcí, které může Michela, Kendall i kdokoli z nás dělat pro skutečnou podporu celku:

• stát se vědomým spotřebitelem a nekupovat nic, co podporuje odlesňování, ničení oceánů, ničení biodiverzity a co nutí lidi a děti pracovat v nelidských podmínkách (=používejte své peníze jako volební prostředek)
• omezit nebo úplně vypustit konzumaci masa a mléčných výrobků z velkochovů
• podporovat lokální zemědělství
• jednat z lásky a ne ze strachu
• rozšiřovat prospěšné informace
• rozšiřovat své vlastní Vědomí a porozumění
• sázet stromy
• a spousta dalších…

Honit si ego a vymlouvat se na dobro celku je zkrátka jen další hra mysli. Možná není vždy lehké se dostat nad svůj vlastní fyzický aspekt, ale prozření, které následuje, je jedním z hlavních důvodů proč tu všichni jsme. Oddělenost je jen iluze.

Mohl bych tu argumentovat dál tím, jak NEjsme fyziologicky uzpůsobení na lov, ani na konzumaci masa, ale to už jsou jen další slovíčka, záminky pro hádky atd, takže se do toho pouštět nebudu.

Nemůžeme přímo změnit nic vnějšího, ale můžeme změnit sebe uvnitř. Změní se pak vše co děláme a právě tím pak změníme svět. Být ortodoxním veganem a nadávat všem masojedlíkům je stejně povrchní a neprozřetelné jako být masojedlíkem a vysmívat se veganům s argumentem, že jsme páni tvorstva a bez masa bychom byli hloupí a nepřežili.

Nejsme hloupí kvůli tomu co jíme, ale kvůli tomu, jaká přesvědčení kolem toho vytváříme.

Všichni jsme napojení na stejný Zdroj. A můžeme se ho snažit sebevíc ututlat a najít uspokojení ve hmotném světě, ale tohoto spojení se nikdy nezbavíme. A dřív nebo později ho znova všichni plně pochopíme.

Než to zakončím, mám pro vás nevšední představu: svět, kde všichni žijí vedle sebe harmonicky. Kde můžete jít do lesa, strávit tam celou noc a beze strachu interagovat s jakýmkoli zvířetem. Naplno cítit vzájemné propojení. Kde vás ani ten komár neštípne. Kde rostliny, zvířata i lidé, jsou na stejné úrovni. To ostatně jsme tak jako tak – to jen my lidi tohle většinou neradi slyšíme, protože si rádi myslíme, že jsme nadřazená forma. Jak byste se cítili, kdybyste o svém kamarádovi říkali, že se o něj staráte jen proto, abyste ho mohli zabít a sníst? Nebo si z jeho kůže udělat kabát? Nebo si jeho hlavu pověsit na zeď?

Velký podíl má na tom všem i způsob jakým jsme “naprogramováni” – vemte si, s jakou samozřejmostí zabíjíme každý den v gigantických počtech prasata, krávy a drůběž, ale když se doslechneme o násilných rituálech některých skupin nebo o tom, že někdo jí psy, začneme horlivě poučovat o nehumánnosti takového aktu. Zapomínáme přitom, že nejúčinnější je začít od sebe. Dokonce i Kendall má psa, na kterého by asi nedala dopustit.

Raději než mentalitu typu “kdo je víc a kdo vládne komu”, pojďme spíš vybudovat kulturu porozumění a vzájemné podpory. My lidi před sebou máme ještě kus cesty.

Zdroje

Na závěr přihodím info o činnosti organizace PROJEKT GREEN LIFE – OS Prales dětem:

INICIATIVA PROTI PROPAGACI ZABÍJENÍ ZVÍŘAT KVŮLI LIDSKÉMU POTĚŠENÍ A PRO LÁSKU A RESPEKT K VŠEM ŽIVÝM BYTOSTEM
https://www.facebook.com/events/1076519982364105/

Další zdroje:

Facebooková stránka Michaely Fialové
https://www.facebook.com/pages/Michaelkas-hunting/1435450223341188

http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2014/Leden—2014/Zachrana-ohrozenych-druhu-africke-zvere-jejich-lov

http://euro.e15.cz/archiv/lov-je-klicem-k-zachrane-1008146

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/309181-zabijak-v-sukni-mlada-ceska-provokuje-snimky-s-ulovenou-zveri/

http://www.litomericko.severoceskydenik.cz/aktuality/bojuji-proti-brutalni-nevzdelanosti-rika-lovkyne-michaela-fialova.html

http://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/62765/ceska-sexy-lovkyne-vyvolala-bouri-odporu-kvuli-strileni-zvirat-v-africe.html

Video v angličtině – A Response To Kendall Jones – The Truth About Hunting

The post Lov zvířat, ochrana a ego appeared first on Jedno.Duchost.cz.

Publikováno 6. 6. 2014
Aktualizace 30. 3. 2015

V rámci jasné komunikace přejdu rovnou k věci. Hlavním záměrem tohohle webu je podpořit právě probíhající změny na Zemi ( ZeMěZměny … ? ) a posunout nás blíž k ideálnímu světu, kde jsou prostě všichni – v pohodě. Ne proto, že jim to někdo vnucuje, ale proto, že je mír uvnitř jich samých. Pochopení principu JednoTy a jeho uplatnění v každodenním životě. Jsme Tvůrci.

Byli jsme vystavení několika tisícům let zkresleného vnímání reality. Důsledky tohoto “uměle vloženého Matrixu” můžeme pozorovat všude v naší kultuře. Kromě ničení sebe i planety, je to kupříkladu posedlost materiálním světem a všeho co s tím v této době souvisí, místo propojenosti s Celkem a vědomí sounáležitosti. Často ale nevidíme původ peněz a co vše se s nimi děje a jak to nepříznivě ovlivňuje život každého z nás.

A že to není ku prospěchu Celku.

A tedy ani nás.

A ani Gaii – Země. ZeMě. Jsme Z Ní. Jak Ti to Zní?

Tato umělá bublina přesvědčení o oddělenosti je ale čím dál slabší a čím více ukotvíme energii rovnováhy uvnitř nás samých, tím dřív splaskne úplně.

To co se právě odehrává ve vnějším i vnitřním světě dává najevo, že stejným směrem už nelze jít a je třeba se podívat na všechny “podkladové vrstvy”. A na jejich základě potom jednat v souznění se Životem, protože i my jsme Život.

Ano, obnáší to určitý kus práce a zdaleka ne vždy přitom budeme ve své “komfortní zóně”. Ve finále ovšem pocítíme něco, co jsme do té doby cítit nemohli – právě proto, že jsme to blokovali na jedné z “podkladových vrstev”.

“Pravda tě sice osvobodí, ale nejdřív tě pěkně nakrkne.”
~Gloria Steinem

Ačkoli je to globální proces, probíhá na individuální úrovni.

Takový ideální svět není utopií v tom vzdáleném slova smyslu, jak to známe z knih a filmů. Je vědomým posunem, nazvěme to třeba – na další stupeň evoluce. Jsme tu všichni z významnějších důvodů, než se na první pohled zdá.

I když nebudeme úplně chtít, budeme také konfrontování s tím co je disharmonizující, jak na globální, tak na individuální úrovni. A to do té doby, než posuneme své Vědomí do stavu, kde již nepotřebujeme takovou zkušenost. Celý tento proces má několik součástí a některé lze převést do slov.

Obnovení vlastní síly a zodpovědnosti

Často nám někdo tvrdí, že nejsme dost dobří, nebo že na jednom člověku nezáleží. Že jeden člověk nic neovlivní. To je energie, která náleží starému myšlení. Myšlení, které tvrdí, že jsme oddělení nejen od sebe navzájem, ale i od zvířat, rostlin, nebo této planety.

Když se podíváme nejen na moderní vědy – např. na kvantovou fyziku, kde se protínají výsledky pozorování s některými duchovními poznatky – ale především sami do sebe, tak zjistíme, že oddělenost je opravdu jen iluze. Že na určitých úrovních – lidským zrakem neviditelných – jsme se nikdy zcela neoddělili. Jsme tedy ovlivňováni nejen vším, co se děje tady na Zemi, ale vším, co se děje všude ve Vesmíru.

Zvu Vás k podrobnému průzkumu nejen tohoto webu, ale především vlastního nitra. Detailněji naši propojenost ale rozeberu jindy.

Svou sílu dáváme pryč vždy, když smýšlíme stylem, že jsme oběti. Oběti čehokoli – šikany, rasismu, vlády zkorumpovaných politiků, pracovních či jiných termínů nebo vůbec finančního systému.

Způsob, jakým smýšlíme o sobě a o světě, je způsob, kterým to či ono stále podporujeme. Když si myslíme, že jsme oběti, budeme dále tvořit stejnou energii, která nás nepustí dál. Budeme dále vidět věci, které nám to budou potvrzovat.

Po čas našeho pobytu na Zemi s námi byla sdílena nejedna moudrost o zákonitostech tvoření reality. Nejen v různě starých textech (které ovšem od doby svého vzniku mohly projít rukama s vícerými záměry či být pozměněny různými okolnostmi), ale i v moderním pojetí (se stejnými možnostmi úprav).

Z těch populárnějších se tomu okrajově věnují např. film a kniha The Secret nebo What The *BLEEP* Do We Know? A z těch, které na popularitě nabývají, jsou to poznatky kvantových fyziků s “otevřenou myslí”. Toto vše jsou ale pořád jen vnější informační zdroje. Ten nejpodstatnější máme každý uvnitř sebe.

Znovunalezení se

K nám samým nás přitom dovedou různé věci – jako třeba odhalení pravé příčiny našich vzorců chování. Naše celé životy se skládají z příběhů. Tzv. hezkých a tzv. nehezkých, jak to vidí lidská mysl. Tyto naše příběhy, individuální i globální, mají své příčiny a jakmile je pochopíme, máme možnost je přetvořit.

Tudíž tzv. nehezkého příběhu se nezbavíme tak, že ho zaplácneme jiným, “hezčím”. Všechno je tu pro nás, abychom z toho čerpali zkušenosti a díky tomu pak rostli. Řešením je podívat se pod povrch, kde ten první příběh vznikl a rozpustit jeho příčinu.

Pokud se máme dostat tam, kam “chceme”, je třeba pochopit, kdo je ten, kdo “chce” a proč “chce”. A to vyžaduje určité úsilí. Nemůžeme čekat, že za nás někdo odvede naši práci, ať už by to měl být nějaký spasitel, náhlý “zázrak”, nebo třeba mimozemšťani. Mimochodem, kdo jsme my?

Tím netvrdím, že se žádná taková Událost nemůže stát – koneckonců, asi všichni jsme si mnohokrát potvrdili, že je potřeba mít otevřenou mysl. Předpokládejme ovšem, že momentálně na něco takového jako lidstvo nejsme připravení, proto je potřeba provést určitou práci nejdřív na povrchu Země.

A kvůli čemu např. bychom na to nemohli být připravení? Kvůli našim různorodým přesvědčením a všemu co mohou způsobit, když na jejich základě budeme jednat.

Proto, pokud by se nějaká taková Událost stala v nevhodný moment, mohla by napáchat více škody, než užitku. A proto to také všechno probíhá především uvnitř nás.

O našich přesvědčeních bychom tedy skoro mohli říct, že jsou to takové malé implantáty. Nebo přímo několik vrstev implantátů, které výrazně ovlivňují náš život a naši zkušenost jako Vědomí v těle člověka. My sami udáváme, kterých z nich se chceme zbavit a které si ještě z nějakého důvodu ponecháme. Představují příležitost k růstu a až přestanou sloužit zkušenosti co spoluvytvářejí, budeme vedeni k tomu se jich zbavit.

A co je ten další evoluční stupeň?

Vzít naplno veškerou svou sílu a zodpovědnost zpět do svých rukou není snadný krok, obzvlášť když v určitých vzorcích operujeme celý život. Co víc, probudit se k tomu všemu, co se na planetě děje a dělo a s jakým záměrem, může být zpočátku také frustrující, protože jsme v tom namočení snad všichni. Ale v poznání je osvobození.

Osvobození, které vychází z uvědomění, že jsme nejen bytosti se svobodnou vůlí, ale že jak smýšlíme a konáme vůči ostatním, je stejné, jako jednání a smýšlení vůči sobě samému a že jsme spolutvůrci Všeho.

Tak proč ubližovat sám sobě?

Vstup na neprobádané území

Základem našeho dalšího evolučního stupně je tedy Vědomí Jednoty – nebo také Jedno-Ty — nebo také JednoDuchosti. JednoDuše.

Jakákoli slova použijeme, princip je stejný – spočívá ve vzájemné kooperaci ve prospěch celku.

Tedy ne jen ve prospěch jedince nebo skupiny, “strany”, ani na ničí úkor. Ano, spousta Srdcí sice ještě stále opakuje tyto staré “programy”, stávají se ale čím dál nepohodlnějšími a i ti, kteří “tahají za nitky” zpoza scény, Nezvládnou udržet nastupující rovnováhu. Jsme tu všichni, abychom společně transformovali svou životní zkušenost i pobyt na této krásné planetě.

Pokud se budete cítit nepohodlně, je to možná příznakem čištění. Je třeba pochopit větší obraz a prosvětlit všechny části sebe samých – jak těch pozitivních, tak těch negativních.

Zpochybnit všechno co nás kdy kdo naučil, najít odpovědi sám v sobě a hlavně sJednotit veškerou dualitu. Tedy najít rovnováhu mezi veškerými protiklady. Znovuobjevit neutralitu. Vyrovnat mužský a ženský princip. Aktivní a pasivní složku. Obnovit živlovou rovnováhu. Sjednotit ego a duši a rozpustit archaické vzorce chování, které už nejsou potřeba.

To neznamená ztratit individualitu a přejít do nějaké nové formy hromadné manipulace. Znamená to probudit svůj veškerý potenciál a naplno vstoupit do své role, jako Vědomá bytost.

Vnímáš ten úžas z téhle krásné planety – vesmírné lodi – se kterou brouzdáme napříč galaxií?

Jsme podporováni a obklopení láskou mnohem víc, než dokážeme našimi smysly vnímat.

Zdravím Tě!

The post Mise JednoDuchosti appeared first on Jedno.Duchost.cz.