Vzhledem k vědecky ověřeným výhodám meditace je s podivem, že se neučí na všech školách. Opravdu si myslíte, že umíte dýchat?

Než se do toho pustíme: chcete-li si stáhnout infografiku ve větším rozlišením, najdete ji na tomto odkazu (kliknout pravým tlačítkem myši ->uložit odkaz jako).

Každý máme a používáme software zvaný mysl. Meditace (obzvlášť ta pravidelná) umožňuje snazší používání tohoto software a přináší celou řadu výhod, nejen pro mysl, ale i pro tělo a vztahy.

Záměrem tohoto článku je zvýšit povědomí o činnosti zvané meditace – nejen v osobním životě jednotlivce, ale třeba také při jejím použití ve školách – a případně poskytnout nějaké tipy do začátku. Článek je tedy určen především těm, kteří buď nemají o prospěšnosti meditace zatím žádné povědomí, nebo si ji představují jako něco nedosažitelného, případně určeného jen pro mnichy v Tibetu. Pokud tedy patříte k těm, kteří se meditaci věnují pravidelně, nejspíš jste se na tuto stránku ani nedostali

Meditace je něčím, co prokazatelně zlepšuje kvalitu života. Nemám v plánu zde opakovat, co už bylo řečeno jinde, proto bude tento článek (snad) jedním z těch kratších. Pojďme tedy na to.

Co že je to ta meditace?

Pokud se zeptáte 100 různých meditátorů co je meditace, je docela pravděpodobné, že obdržíte 100 trošku odlišných odpovědí. Obecně lze říct, že meditace je vědomé soustředění pozornosti. A tudíž meditací může být v podstatě jakákoli činnost.

Jedním z klíčových principů meditace je schopnost povystoupit z příběhů a emocí, které se nám každý den honí hlavou. Stát se pozorovatelem. Znovu se dostat do pozice řidiče, místo oběti. Zjistit, co skutečně znamená žít v přítomnosti.

Meditace nám pomáhá uvědomit si, že my nejsme našimi myšlenkami, nejsme našimi příběhy a nejsme ani našimi emocemi. Jsme někým, kdo to všechno prožívá. Jsme tvůrci a spolutvůrci toho všeho.

Použijeme-li fajnových vědeckých pojmů, během meditace se dostáváme do nižších hladin mozkové aktivity. S každou hladinou jsou spjaty určité procesy a schopnosti. Různými hladinami procházíme během různých životních etap, během spánku nebo ve změněných stavech vědomí. Byť je to zajímavé téma, tady se mu dnes věnovat nebudeme. Detailnější popis jednotlivých hladin naleznete např. zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Spánkový_cyklus

Použití meditace na školách

Především v zahraničí narůstá počet škol, které zavádějí meditaci na denní pořádek. Výsledkem je to, že výrazně klesá míra záškoláctví, agrese mezi studenty a zlepšují se výsledky v testech.

Jestli máš čas na Facebook, máš čas na meditaci. Zkus to na 5 minut denně. Tvoje duše Ti poděkuje.
~Karen Salmansohn

Např. škola ve Visitation Valley v San Francisku zavedla denní meditace, protože v okolí této školy mnohokrát došlo ke střelbě a děti byli buď ve vztahu k těm co stříleli, nebo k těm, kteří byli zranění nebo zabití. To vyvolávalo obecně stres a napětí, což zhoršovalo podmínky všem ve škole. Zavedení meditace napomohlo uklidnění situace ve škole a mělo za následek i další pozitivní projevy. Podrobnosti jsou v tomto videu (v angličtině):

Může být meditace nebezpečná?

Ano, může – pokud přestanete být nohama na zemi a ulítnete do oblak Meditace je nástroj pro vybalancování všech složek života, s důrazem na mentální rovinu. Neměli bychom ale zapomínat, že pořád máme i nějakou fyzickou schránku a (na chvilku) žijeme ve fyzické realitě. Jsme tu, abychom integrovali sami sebe jako celek.

Skeptici

Na internetu jsou k nalezení také různé skeptické úvahy o tom, že meditace nefunguje a že její účinky nebyly nikdy prokázány na velkém vzorku lidí. Upřímně, nevím kdo takové věci a s jakým záměrem píše. Jedno je ale jisté – pokud by na meditaci nebylo nic zajímavého, tak by se tím nezabývaly žádné z těch všech velkých zahraničních univerzit typu Harvard, Yale a mnoho dalších. Odkazy na tyto studie a jejich výsledky naleznete na konci článku.

Takže – myslíte si, že umíte dýchat?

Další z věcí, které nás v naší kultuře vůbec neučí používat, je práce s vlastním dechem. Všimli jste si někdy, že když jste ve stresu, případně se s někým hádáte, nebo vás něco naštve, tak dýcháte velice mělce a zrychleně? Jakmile uklidníte dech, uklidní se i myšlenky.

Když se podíváte, jak dýchá člověk ve spánku, nebo jak dýchají malé děti (dokud se nezačnou stresovat životem na téhle planetě), zjistíte, že dýchají pomalu, hluboce a do břicha. Mimo jiné to umožňuje obsáhlejší a efektivnější rozvod energie po celém tělesném systému.

Jednoduchá dechová technika

Takže, jak na meditaci? K dispozici je spousta různých technik a mým úkolem není je tu všechny rozebrat. Jednou z praktik z buddhismu je např. ‘posílání lásky’ všem živým bytostem. Jiné techniky obnášejí vizualizaci se světlem, které vás při nádechu naplní a při výdechu odplaví všechno negativní, třeba v podobě černé nebo hnědé tekutiny. A spousta dalších…

Tak či onak je zde klíčová práce s dechem. Hluboké a rytmické dýchání je v podstatě nutným počátečním krokem. Rytmický dech může vypadat např. tak, že si budete počítat na čtyři doby nádech, na dvě doby lehce podržíte, na další čtyři doby budete vydechovat a pak zase dvě doby necháte vydechnuto. Případně můžete zkusit vzorec 8-2-8-2, nebo jiný.

Není až tak důležité, jak dlouho trvá ‘jedna doba’, důležité je, aby bylo počítání pravidelné. Od určitého momentu se pak už meditace spíš ‘tak nějak odehrává’ a tělo už si tempo dechu reguluje samo. Většinou vdechujeme nosem a vydechujeme ústy, ale jsou i techniky, kde je důležité dýchat pouze nosem.

Dalších pár tipů

Maximálního účinku dosáhneme, když budeme meditovat pravidelně. Např. ráno před odchodem do školy/práce a/nebo večer před spaním. Důležité je nenaučit se při meditaci usnout. Nechceme aby si mozek vytvořil nervové spojení typu ‘meditace=spánek’.

Určitě taky pomáhá, když si na meditaci vymezíme zvláštní místo a čas. Co se týče meditační polohy, podstatné je, aby byla rovná páteř. Tudíž můžeme ležet nebo sedět. Jedním z mýtů je, že musíme sedět na turka, nebo v lotosovém sedu, ale to není pravda. Sedět na židli, s nohama dole, je úplně v pořádku.

Co se týče meditace a načasování jídla, je lepší meditovat buď před jídlem, anebo s dostatečným odstupem po jídle. Energie, kterou naše tělo vyvine na trávení, nám totiž pak může při meditaci chybět a způsobit, že nebudeme tolik koncentrovaní, nebo že usneme. Samozřejmě, taky není dobré být úplně vyhladovělý, protože pak v průběhu celé meditace myslíme jen na to, kdy se znova najíme.

Většinou se meditace provádí se zavřenýma očima, ale jsou i druhy meditací, které apelují na otevřené oči, případně aby byl člověk v meditativním stavu 24 h denně.

Není ‘správný’ nebo ‘špatný’ výsledek meditace

Jako s čímkoli do čeho se pouštíme poprvé, nám naše mysl může začít generovat myšlenky typu ‘neděláš to správně’, ‘měl bys cítit/vidět tohle a tohle’, ‘mělo by se to projevovat tak a tak’ atd. Mějme s naší myslí trpělivost – od narození se musí potýkat s poměrně složitým světem a zprvu není snadné dostat se za bzukot všech těch myšlenek, co nám neustále skáčou do hlavy. Podstatné je pustit se do toho a vytrvat. Mnohonásobně se to vyplatí.

Taky se nenechejme ovlivňovat zkušenostmi ostatních. Určitě je užitečné si inspirovat a sdílet mezi sebou, jak meditovat a co to komu přineslo (nebo odneslo), ale stěžejní je tady vlastní zkušenost.

Máte-li nějaké další postřehy nebo chcete-li sdílet svoje zkušenosti s meditací, neváhejte se podělit v komentářích

Díky za přečtení a přeju nám všem čistou hlavu!

Volné pokračování článku:
Jak skupinové meditace mění svět

Další materiály

Andy Puddicombe – zabere to jen 10 minut (TED talk anglicky s CZ titulky):
https://www.ted.com/talks/andy_puddicombe_all_it_takes_is_10_mindful_minutes?language=cs

Podrobnější rozpis výhod meditace a odkazy na vědecké studie
http://liveanddare.com/benefits-of-meditation/