Škodí sója zdraví, nebo prospívá?

Škodí sója zdraví, nebo prospívá?

Sója se často zmiňuje jako spásná náhrada živočišných bílkovin. O jejím negativním vlivu na zdraví a Zemi už se ale tolik nemluví. Víte, že klíč je ve fermentaci?

Pro začátek bych rád zdůraznil, že mým záměrem není šíření strachu, ani matení čtenáře. Tento text je výsledkem procházení desítek zdrojů informací, hromadění vlastních zkušeností a snahy vše maximálně zjednodušit a přitom zachovat důležitá fakta.

U stravy můžeme v poslední době zaznamenat zvýšený zájem o “zdravé jídlo”. Naši předci tomu prostě říkali jídlo. Zdá se, že jsme se někde po cestě rozhodli z výroby stravy dělat víc chemii a disciplínu při níž potřebujeme nosit ochranné obleky, než prostě jen míchat přirozeně se vyskytující ingredience. Sója je zajímavá ze spousty důvodů, ale jak už tomu bývá, všechno má svá pro a proti a občas je to okořeněno i troškou dezinformací.

Sójoveé boby

Škodlivé látky v sóji

Pozitiva si necháme na konec článku, aby text nevyzněl příliš negativně :) Takže sója (či výrobky z ní zpracované průmyslově nebo bez fermentace) obsahuje tyto látky, které se našim tělům příliš nelíbí:

  • fytáty a antinutriční látky
    • zabraňují vstřebávání bílkovin a některých minerálů ze stravy (vápník, hořčík, železo, zinek a měď)
  • fytohemaglutinin
    • “slepuje” červené krvinky a tím zhoršuje průtok krve cévami (to může být problém zejména u drobných cév v očích => zhoršování zraku)
  • fytoestrogeny
    • napodobují ženské pohlavní hormony estrogeny; pokud není třeba jejich množství v těle zvyšovat, narušují hormonální rovnováhu
    • narušují funkci žláz (slinivky, štítné žlázy), mohou vést k neplodnosti, rakovině prsu či rakovině štítné žlázy
    • u dětí (např. pitím sojového mléka) narušují vývoj nervové soustavy, u dívek vyvolávají zrychlený nástup puberty
  • vysoký obsah hliníku
    • průmyslově zpracovaná sója prochází kyselou lázní v hliníkovém tanku (ve snaze snížit obsah antinutričních látek), což do ní uvolňuje hliník toxický pro naši nervovou soustavu a ledviny
  • glutamát sodný
    • přidává se jako dochucovadlo do levných sójových omáček (čti: těch co jsou v supermarketech, řekněme do 30Kč), u citlivých jedinců nebo při předávkování (nebo při podání malým dětem) může vyvolat bolesti hlavy, nevolnost až zvracení, ztuhlost svalů či potíže s dýcháním
    • lidské tělo si jej sice vyrábí i samo a je pro nás nezbytný, ale jen v určité míře

Nepřekládejte si to prosím jako sója = zlo. Problém vzniká především když se výrobci orientují hlavně na zisk (tzn nevěnují čas a prostředky přirozené fermentaci, ale urychlují ten proces chemicky). Pokud se sója nechá kvasit, množství těchto látek je výrazně nižší nebo žádné. Každopádně klíčení sóji ani její tepelná úprava k odstranění škodlivin prostě nestačí.

Dál se podívejme, jaké sójové výrobky jíst.

Jaké sójové výrobky jíst?

Hlavně ty, co prošly fermentací :) Nejznámější jsou asi tyto:

Tempeh

Tempeh ze sójiSójové boby co se nechaly zkvasit a následně byly slisovány do úhledného balíčku. Lze sehnat kolem 50 Kč za 200 g balíček, nebo si vyrobit vlastní. Prodává se v několika variacích – marinovaný, uzený, smažený, či bez úpravy. Bez úpravy je asi o 10 Kč levnější, ale narozdíl od ostatních variací se nedá jíst za syrova. Každopádně pro lepší stravitelnost se doporučuje ho i tak aspoň podusit. Je moc fajn, když se nakrájí na nudličky/kostky/plátky a osmaží se třeba na cibulce s houbami a nějakým kořením, ovšem možností je nepřeberně.

Miso

Miso sójaSlaně chutnající pasta pro dochucení polévek a omáček. Lze vyrábět nejen ze sóji, ale i z žita, rýže, pohanky, ječmene, konopí a dalších. Bohaté na vitamíny, bílkoviny a minerály. Na obrázku je miso polévka.

Nattō

Natto - sójaAno, uznávám, ten obrázek vypadá trochu nechutně :) Každopádně nattō je tradiční japonský pokrm se silným aroma i chutí s vysokým obsahem vitamínu K2 a konzistencí připomíná sliz. Ehm.

Kvalitní sójové omáčky

Kvalitní sójová omáčkaShoyu, tamari, kikkoman nebo teriyaki – pod těmito názvy seženete kvalitní sójovku. Podle čeho spolehlivě poznáte kvalitní kus? Zkrátka má jen pár “obyčejných” ingrediencí (sójové boby, voda, Aspergillus oryzae – fermentační látka, případně pšenice). Ty méně kvalitní a škodlivější mají na etiketě napsáno, že obsahují glutamát sodný, hydrolyzát, nebo jiné chemicky-exotické názvy. “Poctivé” sojovky zrají třeba čtrvt roku, někdy i déle. Ty levnější se 15-20h vaří v kyselině chlorovodíkové a pak se s nimi dějí další chemická kouzla, abychom byli schopní je pozřít.

A teď z trochu jiného soudku – geneticky modifikovaná sója.

Další hřebík do rakve – geneticky modifikovaná sója

Monsanto
GMO neboli geneticky modifikované organismy jsou kapitolou samy pro sebe. GMO obecně bych taky rád rozebral detailněji, ale ne teď. Odhaduje se, že asi 65 % celosvětové produkce sóji je z geneticky modifikovaných plodin. V Americe samotné je to přes 90 %. GMO je kontroverzním tématem nejen v rámci zdravotních důsledků při konzumaci, ale hlavně v otázce rovnováhy životního prostředí.

Monsanto – dlouhý příběh stručně

Firma Monsanto je nadnárodní korporací, která má prsty ve většině GMO produktů, např. v sóji, kukuřici, řepce, bavlně a řadě dalších. Jsou známí též svými patenty na semínka. Vytvořili herbicid jménem Roundup, který má při aplikaci zničit veškerý plevel (čti: všechny rostliny, kromě těch jejich geneticky modifikovaných). Zdá se, že Roundup má taky pár vedlejších účinků, zejména se podílí na vzniku některých chronických onemocnění u lidí. Hups.

Asi bych neměl shrnovat tak velké téma jen do jednoho odstavce a ještě ho tak moc zjednodušovat, ale už tak je tenhle článek dost dlouhý a GMO “si zaslouží” zvláštní příspěvek s trochu širším rozborem. Na okraj dodám snad jen tolik, že zastánci GMO vyzdvihují fakt, že takovéto plodiny zachraňují spoustu hladovějících. Názor nechť si každý udělá sám.

Pro nás je pak důležité, že v EU platí povinnost na obalu označovat výrobky, k jejichž výrobě byla použita plodina s větším než 0,9% podílem GM odrůdy.

Rizikové monokultury, kácení pralesů a krmení dobytka

Vždy když se někde pěstuje jen jeden druh plodiny, je to vyčerpávající pro půdu a negativně to ovlivňuje biodiverzitu alias rozmanitost přírodních druhů. Mimochodem, u nás se takhle pěstuje řepka olejnatá – hlavně mít penízky.

Sója se taky používá na vykrmování dobytka na porážku a samozřejmě je zde opět kladen důraz na zvýšení produkce a zisku. Takže je potřeba mít na pěstování sóji nějakou plochu. Každým rokem se za tímhle účelem kácí enormní plochy tropických deštných lesů – koncem roku 2013 údajně 620 hektarů DENNĚ. Hmm, snad najdeme planetě nějaké druhé plíce.

Ironií taky je, že asi 2/3 celosvětové produkce obilí a sóji se používá pro krmení dobytka – pokud by se to využilo jako jídlo pro lidi, podle všeho už by ani neexistoval hlad.

Nestačím se divit, jakých všech témat už jsme se díky sóji dotkli. Co dál?

Průmyslové a jiné využití sóji

Možná se budete divit, ale ze sóji lze vyrábět inkoust, nátěry, plasty a využití najde i ve stavebnictví – ve výrobě pojiv, maziv, nebo překližek. Výroba je méně nákladná a více eko, než při užívání ropy či petroleje. Další zajímavou aplikací je textil ze sóji – ten je odolný UV záření, pohlcuje vlhkost a je antibakteriální a snadno rozložitelný. Jen údajně není tak pevný jako vlákno bavlny nebo konopí. Sója je snadno obnovitelná, takže pokud odhlédneme od GM (ehm), je to vlasntě všechno eko, nebo tak nějak.

Tak, zbývá nám poslední část – závěrečné shrnutí poznatků o sóji.

Závěrem

Vůbec jsem se neplánoval takhle rozepsat, ale stalo se. Snad jsem tedy sdělil vše, co jsem měl na srdci. Ještě přihodím, v jakých potravinách se můžete se sójou dále setkat:

  • nefermentované sójové výrobky a polotovary – sójové maso, mléko, párky, sýry, jogurty, majonézy (sojanézy)
  • valná většina sladkostí (sójový lecitin – “spojuje” tuky a vodu)
  • sójová mouka – jako levnější náhražka mouky pšeničné, resp. doplněk (doplněk proto, že neobsahuje lepek) – myslím, že dnes se používá víc než je zdrávo
  • tofu – něco jako sýr, vyrábí se vysrážením sojového mléka, tudíž nejde o fermentovaný výrobek, ale při jeho výrobě se tolik nevyužívá průmyslových postupů takže v omezené míře nemusí být závadné
  • sóju údajně naleznete asi v 70 % všech výrobků v supermarketech

Často se uvádí, že Asiaté jsou svojí DNA lépe přizpůsobení k trávení sóji, než Evropané, což vysvětluje alergické reakce spousty Evropanů na sóju. Také jsem narazil na informaci, že v Asii se sója konzumuje již tisíce let. Zatímco to asi bude pravda, mám pádný důvod se domnívat, že ji tam nekonzumovali jen tak, ale že nejdřív vykoumali proces fermentace. Proto také některé studie vykazují protichůdné závěry – v takovém případě je třeba se pozastavit nad tím, kdo byl testován, zda byla použitá sója upravená fermentací nebo ne a jakou roli hrály v procesu GM odrůdy a průmyslové zpracování.

Kdybych měl stěžejní pointu článku shrnout do jedné věty, zněla by nějak takhle: jezte jen jídlo ze sóji upravené fermentací (kvašením) a vyvarujte se její průmyslově zpracované a geneticky modifikované verzi.
Pokud se snažíte počít dítě nebo jste dítě ve vývinu, tak se sóji také vyhněte. Ženám v přechodu pak fytoestrogeny obsažené v sóji mohou zmírnit některé negativní příznaky, tak jako ženám z Asie.

Uf.

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sója_luštinatá
http://lekarske.slovniky.cz/pojem/fytohemaglutinin
http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/sojova-omacka-pozor-na-kvalitu/
http://www.margit.cz/soja-prospiva-skodi/
http://viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=109%3A108&catid=103&Itemid=152
http://www.vitalia.cz/clanky/je-soja-opravdu-tak-zdrava/
Sója prospívá ženám v přechodu
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odvracena-strana-masa-soja-na-maso-z-eu-doplaci-jizni-amerika
http://www.festivalalimenterre.cz/cz/vice-k-tematu/soja-cim-krmime-kravy/

Phytohaemagglutinin – Wikipedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Miso
http://en.wikipedia.org/wiki/Nattō
http://www.mercola.com/article/soy/avoid_soy.htm
http://nacd.org/health/formula.php
http://www.thehealthyhomeeconomist.com/170-scientific-reasons-to-lose-the-soy-in-your-diet/
http://www.the-eco-market.com/soy-fabric/
http://www.nowtoronto.com/lifestyle/story.cfm?content=179632
http://www.rdmag.com/articles/2010/12/soy-materials-make-green-mark
http://soynewuses.org/wp-content/uploads/44420_Final_GreenBuildingWhitePaper.pdf

Tomáš / Jankoš

Tomáš / Jankoš

Když jsem v roce 1990 vylezl na svět zadkem napřed, bylo jasné, že prostě budu celý život dělat věci jinak. Mám představu, jak spoluvytvářet ideální svět a vím, že se můžu spojit s lidmi co to cítí stejně.
Tomáš / Jankoš

Latest posts by Tomáš / Jankoš (see all)

4 Comments

  1. sóju obsahují nejen psí granule, ale hlavně oblíbená margotka.

    Reply
  2. Raději sója než maso.

    Reply
  3. Já jsem se k vegetariánství dostal jak slepý k houslím. :) Upřímně ani nemám potřebu se k nim hlásit. Proč? Protože nemám rád jakýkoliv extrém, který porušuje vesmírný zákon o rovnosti. “Všichni jsme si rovni”. Vegetariáni totiž vědomě kritizují konzumenty masa a navíc se od nich i izolují. Ale dost o nich.
    Soja jako každá luštěnina nikdy nedokáže nahradit látky obsažené v mase. To je věc, kterou nejsou schopni vegeteriáni pochopit. Je-li škodlivá nebo není je věc druhá. Já bych řekl, že informace obsažené v tomto článku jsou pouhým strašákem. Já se sojou nemám problém, ale nepřeháním to a soju mám párkrát měsíčně. Jak tedy supluji bílkoviny obsažené v mase? Jako sportovec a člověk co si prošel lety zkušenosti s posilováním vím, že maso není jediné a navíc jsou lepší zdroje. Já to řeším vajíčky (cholesterol neřeším) a pak kaseinem (určitý druh bílkovin). Dále pak jak už jsem tady zmínil používám i sóju buď jako tofu nebo plátky, sýry (ovčí, kozí, hermelín, mozarela atd). Dále pak čočku a pak bílkoviny obsažené v ostatních potravinách. Co je důležité zmínit, že zeleninu jím jen občas. To je další chyba vegeteriánů co dělají. Zelenina slouží hlavně na čištění. Už docela chápu proč jsou vegeteriáni tak vychrtlí se srandovními tělíčky. Ta jejich strava je opravdu hrozná. Já nejím maso víc než půl roku a mám stále cca 100 kg/178. Množství podkožního tuku je optimální a převážnou většinu tvoří svaly. Problém se ztrátou hmotnosti nemám. :)
    Co z toho vyplývá? Nic se nemá přehánět a každý by měl jíst to co mu vyhovuje a ne to co si přeje okolí.

    Reply
    • jankoš

      Marku, díky za komentář. Ani článek, ani web není určen pro strašení, ale pro objektivní náhled z druhé strany. U nás jsem nezaznamenal významný boom co se sóji týče, ale např. v Americe před nějakou dobou proběhl. Samozřejmě bez zmínek o negativech, nebo bez snahy o podání uceleného pohledu na věc.

      Byli jsme dovedeni ke spoustě přesvědčení o tom co je správné a nesprávné a co se má a co se nemá. Každý z nás má tělo s unikátními potřebami a vysmívat se komukoli za to co dělá je “těžkopádná energie” která nepřináší nic než chození v kruhu. Jsme tu abychom obnovili vlastní vnitřní rovnováhu a je na každém jak se chová ke svému tělu a k téhle planetě.

      Mysl generuje spoustu programů a když někdo silně věří že se bez masa neobejde tak by ho bezmasý jídelníček mohl zabít. Tak mocní jsme. Stejnětak co se veganství či breathariánství týče. Není potřeba nikoho o ničem přesvědčovat, kdo hledá, najde;)

      Reply

Leave a Reply to Marek Quarda Cancel reply